Připomeňme si událost starou 905 let, kdy 27. října 1108 vydal kníže Svatopluk I. rozkaz povraždit Vršovce. Jaká ale byla role Vršovců v boji o českou kotlinu nebo v libickém masakru? Mluví učebnice dějepisu pravdu?
Předpokládá se, že Slované, kteří migrovali koncem 5. stol. k nám, byli příslušníky jediného českého kmene, v rámci kterého později vznikla malá knížectví (Děčanů, Doudlebů, Charvátů, Chebanů, Litoměřiců, Lučanů, Zličanů i dalších), která dala název domnělým kmenům. Tomu odpovídá fakt, že Češi v zahraničí vystupovali jako jeden celek, stejně jako při křtu 14 českých knížat v Řezně roku 845. Svárlivá knížata ale usilovala mečem, pokud to nešlo, potom sňatkem, o nadvládu nad ostatními. Postupem času zůstali dva nejmocnější z nich, Čechové a Charváti vládnoucí z Libice, místa rovného Praze. Kníže Slavník (po něm dostali jméno tzv. Charváti), otec sv. Vojtěcha, mohl být sňatkem spřízněn s Přemyslovci, čemuž by odpovídalo to, že jeho žena Střezislava, matka sv. Vojtěcha, byla sestrou knížat sv. Václava a Boleslava I. To by zaručovalo Slavníkovcům jistou územní autonomii. Jak jinak si vysvětlit, že Boleslav I. ovládl Moravu, část Slovenska, Krakovsko a na východě hraničil s Kyjevskou Rusí, přesto si doslova za humny neporobil Slavníkovce, ovládající velkou část Čech?
Klíčem je původ knížete Slavníka. Jednou je jeho otec popisován kronikářem Widukindem jako „podkrál“, který roku 936 požádal saského krále Otu I. o pomoc proti knížeti Boleslavu I. Ten ale invazi ustál a na oplátku dobyl hrad „podkrále“, údajně Voka, na Staré Kouřimi. Ta ale patřila Zličanům, ne Slavníkovcům. Byl snad Slavníkův otec synem vladyky Strojmíra, který vedl vzpouru proti Bořivojovi I., nebo záhadného Vitislava, který se Spytihněvem I. složil roku 895 v Řezně slib věrnosti Východofranské říši? Měl snad za manželku dceru bavorského vévody Arnulfa, a jeho syn Slavník tak byl příslušníkem významného rodu, což potvrzuje i biskup Bruno z Querfurtu, popisující Slavníka jako muže rodem dotýkajícího se pokrevní linie králů? Potom je jasné, proč si mohl Slavník dovolit poslat svého syna Vojtěcha studovat k magdeburskému arcibiskupu Adalbertovi.
Boleslava I. vystřídal na knížecím stolci syn Boleslav II. Poté, co se stal Vojtěch nástupcem prvního českého biskupa Dětmara († 2. 1. 982), ostře vystoupil proti Boleslavu II. a jeho dvěma manželkám i pražskému trhu s otroky. Tlak na Vojtěcha sílil, až nakonec ze strachu o život uprchl ze země. Boleslav II. přišel o biskupa, ale zanedlouho i o posádku v dnešním Przemyslu, opustit musel dolní a střední Slezsko a ve snaze získat zpět své državy spojil se s dosud pohanskými Slovany Lutici, čímž utrpěl i v očích křesťanské Evropy. Nezbylo mu, něž vyslat do Říma poselstvo (992), které mělo přimět Vojtěcha k návratu. Ten chtěl na oplátku, mimo jiné, slib založení kláštera benediktinů v Břevnově (nejstarší mužský klášter v Čechách – 993). Vojtěch přesto dlouho nezůstal a odešel navždy. Důvodem bylo svatokrádežné jednání poté, co se pokusil ochránit cizoložnici z rodu Vršovců před ukamenováním. Příbuzní manžela vtrhli do baziliky sv. Jiří a nevěrnici popravili přímo před oltářem. Proč by ale Vršovci na podzim roku 995 využili nepřítomnosti Soběslava a jeho vojska na Libici ke zmasakrování Libice, není jasné?
Podle kronikářů se Boleslavu II. vyvraždění Slavníkovců hodilo, definitivně ovládl Čechy. Proto prý Vršovce nepotrestal, ale naopak jim dal Libici i s okolním krajem za odměnu. Znamená to tedy, že Boleslav II. o chystaném masakru věděl? Nejspíš ne, protože byl stižen mrtvicí, a navíc byl Vojtěchovu odchodu rád, protože se zbavil přísného biskupa, proč se ještě mstít jeho rodině? Ale i vina Vršovců na masakru Libice je sporná. Spíše vytvořená s odstupem let, kde důvodem mohl být pokus o pozdější ospravedlnění vyvraždění Vršovců knížetem Svatoplukem I. v říjnu 1108. Naše rané dějiny mají tu výhodu, že o nich víme jen málo, a dávají tak prostor řadě nejrůznějších teorií. Buď jak buď, být vše jenom o trochu jinak, byla tu šance, že Libice by dnes byla naším hlavním městem, což bych rodilým Pražanům ze srdce přál.
Josef Grof
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
