Největší a nejvýznamnější židovská obec na Moravě se nacházela v Holešově a dnes si už lze jen těžko představit, že město náleželo dvěma světům – křesťanskému a židovskému. Ghetto dávno zmizelo a s ním i jeho obyvatelé. Jen blednoucí šrám posledního pogromu zůstal.
První zmínka o původní trhové osadě pochází z roku 1141 a nejstarší zápis o zdejších Židech najdeme v zemských deskách moravských z roku 1391. Hlavní vlna osídlení ale proběhla až v důsledku vypovězení Židů z moravských královských měst roku 1454. Zdejší židovská komunita bývala často terčem útoků, přesto tu v roce 1848 žilo 30 % Židů a jejich vliv rostl. Zvláště v oblasti hospodářské. Poslední pogrom v Holešově, který byl také posledním na našem území, se udál 3. a 4. prosince 1918. Nabyl však takových rozměrů, že pořádek měla sjednat Československá armáda povolaná z posádky v Kroměříži. Smutné na celé události je, že povolaní vojáci sami 3. prosince večer vnikli násilím do židovských domů, kde loupili šperky a peníze. Přitom jediné dvě oběti pogromu byli navrátilci z války: Hugo Gretzer (43), zastřelil ho jeho bývalý spolubojovník, kterého v lupiči poznal, a Heřman Grünbaum (21), jenž na obranu svého majetku vystřelil a byl probodnut bodáky. Následujícího dne dokonali zkázu místní obyvatelé. Přítrž řádění učinili až přivolaní vojáci z brněnské posádky. Přesto za oběť drancování padlo ghetto, 26 obchodů, 4 hostince, palírna a 51 židovských domů. Škoda přesáhla 2,5 milionu korun, ale odškodněno bylo jen 16 postižených 90 000 Kč.
Alois Rula
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
