Po smrti Karla Velikého byla Franská říše na vrcholu, ale udržet ji nebylo v silách žádného z tehdejších panovníků, natož Karlova syna císaře Ludvíka Zbožného. Proto byla rozdělena na tři říše mezi jeho tři syny. Nejmladší Karel Holý dostal říši západofranskou (později francouzské království), Ludvík Němec říši východofranskou (budoucí Německo) a Lothar pás území mezi oběma říšemi včetně Itálie.
Ludvík Němec po smrti knížete Mojmíra (846) dosadil na velkomoravský stolec Mojmírova synovce Rastislava († po 870). Sotva však Rastislav upevnil svou moc doma, okamžitě začal usilovat o vymanění se z franského vlivu. Povstání Čechů a Srbů mu dalo čas připravit se na nevyhnutelný střet s Ludvíkem, který přišel roku 855. Rastislav zprvu ustoupil za hradby své největší pevnosti (tzv. Rastislavův hrad, dosud nenalezený) a odtud pak pronásledoval neúspěšné oblehatele až za Dunaj, kde vyplenil rozsáhlá území. Ludvík nebyl dál schopen čelit rostoucí moci Velké Moravy. Rastislav se pojistil a požádal byzantského císaře Michala III. o vyslání kazatelů na Velkou Moravu (Konstantina a Metoděje). Rostoucí Rastislavovu nezávislost neohrozil ani další útok Ludvíka před 1150 lety, tedy roku 864. Přestože oblehl Rastislava v pevnosti Děvín a vynutil si na moravském knížeti uznat nadřazenost říše i návrat franských kněží, mír neměl dlouhého trvání. Už roku 869 vyslal Ludvík své vojsko opět na Velkou Moravu a oblehl knížete v „Rastislavově hradě“. Moravské vojsko pevnost ubránilo, a když papež jmenoval Metoděje arcibiskupem, Rastislavovy snahy o nezávislost se naplnily. Byl tu ale problém, synovec Svatopluk, který vládl Nitransku a dobrovolně se poddal Frankům. Poté zajal Rastislava a vydal ho Ludvíkovi, který knížete odsoudil, oslepil a nechal dožít v jakémsi bavorském klášteře.
Josef Grof
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
