Právě před 210 lety, v dubnu 1804, byl v soukenické manufaktuře v Brně dán do provozu první spřádací stroj na vlnu v českých zemích. Díky tomuto prvenství pak o tři roky později v moravské metropoli vznikla také první strojní přádelna.
První spřádací stroj na vlnu byl sestavován podle anglických návrhů. Bylo to s největší pravděpodobností v domě koupeném na konci Údolní ulice, i když v některých knihách se uvádí, že stroje byly postaveny v salmovských železárnách v Blansku. Po dohotovení byl spřádací stroj poprvé použit v Hopfově a Braunlichově manufaktuře na Cejlu. Vše nasvědčuje tomu, že v dubnu 1804 v přítomnosti tehdejšího gubernátora hraběte Josefa Ditrichštejna a jím jmenované komise byly pomocné stroje a spřádací stroj přezkoušeny.
25. dubna 1804 sděloval Hopf v dopise svému příteli Rieckemu, že po cestujících do Stuttgartu pošle pár loktů sukna, „ jehož vlastní cena spočívá v tom, že jde o první kus sukna zde v zemi, k němuž byla vlna mykána, upravena k předení, hlazena a předena na strojích a po valchování opět sukno česáno a postřihováno strojně bez použití ruční práce“. Z Hopfova dopisu je zřejmé, že v Hopfově a Braunlichově podniku byla již v roce 1804 značná část úkonů při výrobě sukna prováděna strojově, zatímco obecně převažovala v soukenictví ruční práce. Brněnská manufaktura tak stála v roce 1804 v soukenické výrobě v habsburské monarchii v čele technického pokroku.
Spřádací stroj na vlnu navíc nebyl podle citovaného dopisu jediným strojem nacházejícím se v této manufaktuře. Při výrobě se zde používal i postřihovací stroj na sukna.
-mak-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
