Kdo Šumavu zná, ví, že sem můžete jezdit, jak jen to jde, a přesto budete nacházet neobjevené či nové. Tradiční šumavská lákadla na to hřeší a jejich turistická obliba je nechává usínat na vavřínech. Naštěstí jsou i místa, která o vaši přízeň teprve bojují, proto jejich nabídka nepostrádá nápad, zážitek, zábavu, vtip, ale i poznání či tolik potřebný turistický servis. Pro ty, kteří netouží jen po pekárnách, cukrárnách, restauracích či expozicích a stále stejných trasách, kde se čas zastavil nebo zub času zahlodal, mám pár tipů na výlet, kam se v září na Šumavě vydat.
Když to jinak nejde... Prvním tipem je turistům dlouho odpíraný Modrý sloup (Blaue Säulen) ze šumavské strany. Leží v sedle mezi vrcholy Luzného a Špičníku (1197 m n. m.), kam stále platí zákaz vstupu. Název Modrý sloup vznikl roku 1806 při vytyčování hranic Bavorského království a byl tu vztyčen bílomodrý bavorský sloup. Ale už roku 1356 tudy vedla kašperskohorská větev Zlaté stezky, založená Karlem IV. Jako hraniční přechod fungoval do roku 1945. V místech, kde stezka překračovala zemskou hranici, stála šibenice spravovaná do 18. století z Grafenau. Popraviště tvořily dva zděné sloupy spojené nahoře břevnem. Jeden sloup byl osazen na české a druhý na bavorské straně. Hrdelní právo v tomto odlehlém úseku cesty vykonávalo zvláštní řízení. Zloděj či vrah dopadený na stezce byl dopraven k popravišti, kde ho odsoudil soud sestavený z obchodníků právě putujících po stezce (odtud německé „Auf dem Hochgericht“ – „Na Popravišti“ nebo „Na Spravedlnosti“). Stával tu také stánek s chlebem pro soumary, kam jej dodával pekař z Grafenau každý týden a platilo se za něj do pokladničky. Po roce 1706 a zákazu dovozu bavorské soli do Čech přechod využívali pašeráci, pěší či procesí věřících z Bavorska při pouti na Svatou horu u Příbrami.
Stezka na Luzný (1373 m) přes Modrý sloup z Březníku Luzenským údolím měla být pro pěší otevřena v červenci 2013. Leč krajský soud vyhověl žalobám aktivistů a její otevření zakázal. Jedinou cestou na Luzný z Březníku je tak cesta (od 15. 7. do 15. 11.) po úbočí Špičníku, ne však Luzenským údolím a přes Modrý sloup. Nebo to můžete vzít „z druhé“ strany. Z parkoviště pod Luzným v Německu vám výstup zabere asi 2 hodiny a zvolit si můžete zajímavější a náročnější cestu Letní, nebo méně náročnou Zimní. Z Luzného na Modrý sloup sejdete po kmenném moři a po značené trase úbočím Luzného dojdete k hraničnímu kameni. Odtud se vydáte pěšinou mezi borůvčím k Modrému sloupu. Zpět na parkoviště vás dovede široká zpevněná cesta kolem „skleněné bárky na dlani“.
Soví voliéry v Borové Ladě
Co vám říkají sýc rousný, kulíšek nejmenší, puštík bělavý i obecný nebo výr velký, kalous ušatý, sýček obecný či sova pálená? Ano, jedná se o druhy sov, které jsou u nás chráněny, protože patří k ubývajícím druhům. Jedinečnou ukázku sovích druhů vyskytujících se v různých částech Šumavy nabízí návštěvnické centrum Bubo bubo. Otevřeno je od května do září a stup je zdarma.
Česko-německý hřbitov a kostel v Novém Světě
Novosvětský hřbitov přečkal sice poválečná ničení 1945, ale nepřečkal příkaz úředníků z roku 1976. S ním také kostel sv. Martina, které společně sloužily obyvatelům bývalých osad Borová, Černá, Hrabětická, Pravětínská, Švajglova a Svinná Lada, Paseky, Šindlov, Zahrádky a Zelená Hora. Ve spolupráci s německými rodáky a obcí Philippsreut byla v roce 2006 provedena pietní úprava prostoru hřbitova a pomníku padlých z 1. světové války (vysvěceno v říjnu 2008). V roce 2010 došlo k odkrytí základů původního zdiva kostela a kamenné dlažby. V presbytáři byl umístěn kamenný oblouk se skleněnou plastikou a kamenný stůl symbolizující hlavní oltář (posvěceno v srpnu 2010).
Soumarské rašeliniště
Soumarský Most, kde se nachází populární vodácké tábořiště a kemp, leží v nadmořské výšce 750 m. Ve středověku tu vedla Zlatá stezka a karavany soumarů tu brodily přes Teplou Vltavu, přes kterou tu byl později postaven pevný most. V těsném sousedství se rozkládá rozsáhlé rašeliniště, kde vznikla naučná stezka „Soumarské rašeliniště“. Okruh vám zabere necelé dvě hodiny volné chůze, částečně po povalových lávkách, kolem naučných panelů a včetně výstupu na devítimetrovou vyhlídkovou věž. Měří asi 1,5 km a zpět k Soumarskému Mostu se budete vracet po zelené meandry řeky, lužním lesem nebo kolem předválečných opevnění – řopíků (asi 1 km). Otevřeno je denně od června do října.
Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
