Je schoulené mezi chladnými stěnami skal a vine se jím říčka – tichá, skromná, vlídná. Jako korálky na šňůrce jsou na jejím toku „navlečena“ místa, kde kdysi klapaly mlýny a život v nich plynul stejným tempem jako voda v řece. Jedno z těch míst je mi obzvlášť milé – Nebákov.
Můžete tam dojít po červené z Trosek – kouzelnou cestou, která vede chvíli polem, chvíli lesem a nakonec po svahu nad rybníkem Nebákem. Nebo se tam dá dojet autem silničkou z obce Roveň. Nejkrásnější je ale trasa od rybníka Věžák kolem Přibylovy bažiny, říčky Žehrovky, dále přes Podsemín a kolem Podsemínského rybníka... Na jaře jsou tu louky plné bělostných bledulí, potoky lemují žluté blatouchy a teplo jarního slunce láká žáby. Podzim se tu naopak zahalí do červené, oranžové a celé řady odstínů hnědé. Můžete zahlédnout volavku, vzácného mloka, srnky pasoucí se na louce u lesa nebo cítit vůni vody, lesa, luk či skal a čím blíže budete k Nebákovu, tak i vůni táboráků a pečených buřtů. Když zavřete oči, můžete se vrátit v čase a slyšet klapot dávných mlýnů, kytary trempů nebo výskání dětí, co sem dodnes jezdí na tábory. Nebákov i údolí říčky Žehrovky mají bohatou historii, o níž poutavě vypráví Jaroslav Egert v knížce Historie mlýnů na Žehrovce. Má ale i svou současnost, k níž neodmyslitelně patří pohostinní majitelé restaurace, dobré jídlo, pití i nálada, která tu vládne. Nebákov jistě stojí za návštěvu.
Martina Pokorná, Liberec
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
