duben 817 (1200 let)
Ludvík II. Němec byl synem císaře říše římské Ludvíka I. Pobožného, od kterého mu byla nástupnickým řádem „Ordinatio imperii“ udělena pravomoc vládnout v Bavorsku. Moc zde vládnout si udržel až do roku 829, kdy mu ji sám Ludvík I. odebral a předal ji Karlovi II. zvanému Holý.

duben 837 (1180 let)
Mojmír I. se zmocnil území Nitranského knížectví. Tamní kníže Pribina byl nucen po porážce utéct do exilu. Dostal se ke správci franské Východní marky Ratbodovi, kde našel útočiště a na příkaz samotného Ludvíka II. Němce byl vyučen ve víře katolické a následně pokřtěn v kostele sv. Martina.

duben 852 (1165 let)
Král Ludvík nařídil, aby se na jaře konala synoda neboli církevní sněm. Místo konání bylo v Mohuči, tehdejší metropoli Německa. Sněmu předsedal tamní arcibiskup Hraban spolu se všemi biskupy a opaty. Vyslovili zde prosbu vyslat věrozvěsty, kteří by šířili slovo Boží.

duben 857 (1160 let)
Na jaře roku 857 vnikl Karloman Východofranský na území Moravy. Pokusil se získat území, které se tehdy nacházelo po Svratku. Během tohoto pustošení vypálil mnoho polí i obydlí vesničanů a zajal dívky, ženy a bojeschopné hochy. Mnoho poddaných i velmožů přišlo o život i o úrodu.

duben 862 (1155 let)
Kníže Velké Moravy Rastislav vyslal poselstvo k císaři Michaelu III. Žádal o vyslání biskupa a učitele, kteří by na jeho území šířili základy a učení církve, jež zde byly ohroženy politickým a náboženským vlivem Východofranské říše. Michael III. proto rozhodl vyslat Cyrila a Metoděje.

duben 1317 (700 let)
Mnohaleté spory mezi Janem Lucemburským a šlechtou měly svůj původ v touze po větší moci ve státě. V čele šlechty stál na jedné straně Jindřich z Lipé a na straně druhé Vilém Zajíc z Valdeka, který byl důvěrníkem královny Elišky. Tyto spory vyvrcholily roku 1317 v otevřené povstání.

1. 4. 1987 (30 let)
Po mezinárodním kongresu záchranných služeb AIRMED 85 vznikl plán zřídit Leteckou záchrannou službu (LZS) v Československu. V roce 1987 byl vypracován návrh na vybudování 12 středisek LZS. První letecká základna vznikla v Praze pod vedením ministerstva vnitra.

4. 4. 1897 (120 let)
Sjezd konaný tohoto dne mimo jiné ustanovil vznik české politické Radikálně pokrokové strany. Jejími stoupenci byli především příslušníci bývalého středu pokrokového hnutí v čele s A. Hajnem aj. V roce 1908 zanikla a stala se součástí Státoprávně pokrokové strany.

11. 4. 1852 (165 let)
Za vlády Františka Josefa I. byl obnoven Nejvyšší policejní úřad. Mezi jeho hlavní pravomoci patřila kontrola pohybu cizinců, vydávání časopisů, otevírání knihoven a měl také na starost činnost policie a části četnictva. Do té doby spravovalo tyto věci ministerstvo vnitra.

12. 4. 1012 (1005 let)
Poté co byli z Čech vypuzeni Poláci, přijal kníže Jaromír od římskoněmeckého krále Čechy v léno. Roku 1012 se zúčastnil povstání proti svému bratru Oldřichovi. Jaromír byl poražen a utekl k Jindřichovi II., který ho však nechal uvěznit v Utrechtu. Jaromír zde strávil 21 let.

20. 4. 1262 (755 let)
Po několikaleté snaze odloučit se od své ženy Markéty se Přemysl Otakar II. dočkal schválení rozvodu od papeže. Bulou byl potvrzen rozvod i jeho sňatek s Kunhutou, vnučkou Bély IV. Otakar tímto sňatkem zajistil mír s Bélou IV. a dočkal se vytouženého a právně uznávaného dědice.

22. 4. 1947 (70 let)
Jiří Hanzelka a  Miroslav Zikmund vyjeli na svou první cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Vrátili se až v roce 1950. Celou tuto výpravu absolvovali ve voze značky Tatra T 87.  Z této cesty bylo rozhlasem odvysíláno přes 700 reportáží, pořídili celkem 10 000 fotografi í a natočili množství fi lmového materiálu.

22. 4. 1467 (550 let)
Mnohaleté spory mezi Jiřím z Poděbrad a Zdeňkem ze Šternberka vyvrcholily válkou, kterou mu Jiří nepřímo vyhlásil v dopise, kde napsal, že je nutné proti němu jednotně zakročit ve smyslu práva. Válka probíhala mezi Jiřím z Poděbrad a Jednotou zelenohorskou, již v té době vedl Zdeněk.

23. 4. 1632 (385 let)
Roku 1630 byl Albrecht z Valdštejna odvolán na sněmu v Řezně z vedení císařské armády. Věnoval se proto podnikání, založil mlýny, pivovary, textilní manufaktury a žil ve Valdštejnském paláci. Císařská armáda začala upadat, a  proto byl Valdštejn o dva roky později opět požádán, aby nad ní převzal velení.

24. 4. 1547 (470 let)
Vítězství v bitvě u Mühlberka mělo rozhodující dopad na Šmalkaldskou válku. Císař Karel V. a jeho spojenci zde porazili sbor protestantských kurfi řtů v čele s Janem Fridrichem. Výsledek této bitvy umožnil českému králi Ferdinandovi potrestat stavy za neposkytnutí pomoci.

24. 4. 1577 (440 let)
Po odchodu Ferdinanda II. Tyrolského vedli správu zemští úředníci, kteří získali titul místodržící. Až roku 1577 pro ně vydal Rudolf II. přesnější instrukce a získali pravomoc policejní, politickou a dohlíželi na apelační soud. Dále získali samostatnou pečeť a vlastní kancelář.

25. 4. 1372 (645 let)
Právnická univerzita byla jednou ze čtyř původních fakult Univerzity Karlovy. Mnohaletý spor mezi právníky a ostatními třemi fakultami zapříčinil založení samostatné právnické univerzity, která však stále podléhala pražskému arcibiskupovi. Další spory pak zapříčinily její zánik v roce 1419.

25. 4. 1917 (100 let)
Osm tisíc konfekčních dělnic v Prostějově demonstrovalo proti obtížné zásobovací situaci v době první světové války. Při zákroku vojska zde zemřelo 23 osob a 33 bylo zraněno. Další tzv. hladové demonstrace následovaly v Praze, Brně, Ostravě a na dalších místech.

27. 4. 1937 (80 let)
Konrád Henlein přednesl program národních katastrů, které by měly vlastní samosprávu. V reakci na tento podnět vypracoval Sudetendeutsche Partei návrh šesti zákonů o povinném hlášení občanů k určité národnosti a jejich zapsání do národnostních katastrů.

30. 4. 1422 (595 let)
Litevskému velkoknížeti Vitoldovi byla husity nabídnuta česká koruna od Viléma Kostky z Postupic. Jako svého zástupce vyslal do Čech knížete Zikmunda Korybutoviče, který se svým vojskem dobyl Uničov. Na sněmu v Čáslavi byl zvolen zemským správcem a písemně stvrdil svůj souhlas se čtyřmi pražskými artikuly.