(395 let)
Novokřtěnci jsou zvláštní protestantskou skupinou nacházející na přelomu 16. a 17. století azyl na tehdy poměrně svobodomyslné Moravě. Jenže i sem po roce 1620 přichází násilná fáze rekatolizace…
Morava se stává po celé jedno století útočištěm pro protestantské vyhnance z Bavorska, Tyrolska, Švýcar aj. Vzniklo zde také jejich pojmenování „habáni“ (pravděpodobně z německého Haushaben). Jejich typickým znakem byl křest v dospělosti, společenská soudržnost, pracovitost a podnikavost. Jak to tak ale na světě chodí, závist méně
úspěšných vyvolává nenávist, a ta postupně zapříčinila růst daní z jejich kuchyní, domů, polí, vinic, obilí, dobytka, vína, prodeje a také z hlavy. Proti žádnému vyznání nevydal panovník tolik nařízení jako proti novokřtěncům a ani židé neodváděli tak vysoké dávky. Jejich peníze se vrchnosti vždycky hodily. Dekret císaře Ferdinanda II. ze září 1622 vypovídá novokřtěnce z Moravy a dává jim lhůtu čtyř týdnů na vystěhování a rozprodání majetku. Mnozí v tak krátkém čase kupce nenacházejí, prodávají majetek pod cenou a zhruba 10 000 se jich stává katolíky. Exulanti odcházejí do Uher a Sedmihradska. Dekret uvedl v život kardinál František z Ditrichštejna, navzdory svému mládí šedá eminence, po dlouhá léta neomezený pán Moravy po stránce církevní i světské.
-babok-
foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
