(200 let)
Může obstát tvrzení, že podvod prospěje dobré věci? Mohou Rukopisy královédvorský a zelenohorský ospravedlnit svůj podvodný způsob vzniku? Měřeno pohledem té doby, nejspíš ano, ale…
Musela to ale být po 16. září 1817 velká „bomba“ vhozená mezi české vlastence, když se ve věžní kobce děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem našel soubor pergamenových dvojlistů s literární tvorbou ze 13. století. Podle místa nálezu je dokument znám jako Rukopis královédvorský. Má 24 stran (asi 12 × 8 cm) se čtyřmi vloženými proužky, na kterých je celkem 14 písní v 1 229 verších. Na rozdíl od svého „souputníka“ Rukopisu zelenohorského, který byl objeven o rok později na zámku Zelená Hora, byl ten královédvorský poměrně dlouho pokládán za pravý. Velké bitvy o jeho pravosti byly sváděny až od roku 1858, kdy byl prohlášen za falzum. O necelých 30 let později se do kampaně proti rukopisům zapojil jejich původní zastánce Jan Gebauer, odpůrce T. G. Masaryk a korunu všemu nasadil Jára Cimrman, který za autory obou falz označil dívky Hanku a Lindu. Z dnešního pohledu není pochyb, že vlastencům v době obrození byly Rukopisy po dlouhá léta zdrojem inspirace i národní hrdosti. Jen je potřeba dodat, že nálezci (autory) Rukopisů nebyly dvě dívky, ale Václav Hanka, Josef Linda a malíř František Horčička.
-babok-
foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
