(130 let)
Česká kinematografie měla řadu velmi dobrých filmových architektů, jejichž jména již upadla v zapomenutí. K těm prvním patřil Vilém Rittershain, který se narodil 6. dubna 1889 v Chrudimi.
Vilém Rittershein pocházel z rodiny inženýra a stavitele. Vystudoval stavitelství na pražské technice, ale již delší dobu ho lákal svět filmu. Také proto si během studií přivydělával menšími hereckými rolemi, a tím pronikl do filmového prostředí. V první polovině dvacátých let absolvoval stáž ve Spojených státech a své zkušenosti pak zúročil (ještě v době němého filmu) spoluprací s režisérem Gustavem Machatým nebo s Martinem Fričem.
Od roku 1910 se přátelil s architektem Maxem Urbanem, se kterým nejprve spolupracoval na filmech jeho společnosti ASUM a později na výstavbě filmových ateliérů na Barrandově. Rittershain měl zkušenosti s výstavbou Lamačových ateliérů na Kavalírce, a mohl tak v sobě spojit obecné znalosti stavební architektury s aplikací na potřebu filmařů. S Urbanem tak společně vytvořili nejmodernější filmové ateliéry v Evropě se dvěma natáčecími halami. Rittershain se uplatnil i v éře zvukového filmu, spolupracoval např. na filmech Před maturitou, Pudr a benzin či Anton Špelec, ostrostřelec. Podílel se i na dokončení vily Miloše Havla na Barrandově, když byl autor návrhu V. Grégr v roce 1940 popraven nacisty. Rittershain také vychoval další generaci filmových architektů v osobách Karla Škvora nebo Jana Zázvorky. Zemřel 13. 2. 1963 v Praze.
František Jehlička, foto Model ateliéru Barrandov, 1932, autoři M. Urban a V. Rittershain © Wikimedia Commons, autor Studio Ströminger
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
