Český malíř portrétista a profesor Vratislav Nechleba (17. června 1885, Praha) byl pokřtěn ve farnosti při kostele sv. Ludmily na pražských Vinohradech. Reálku však absolvoval v Lounech (1902) a poté vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze (1902–1907), jako žák Maxmiliána Pirnera.
Díky Lerchovu stipendiu podnikl studijní cesty po Itálii, Rakousku a Německu. V letech 1908–1949 byl členem SVU Mánes a v roce 1918 byl jmenován profesorem na AVU, kde působil do roku 1958 a čtyřikrát byl zvolen rektorem. Do poloviny 20. století byl nejvyhledávanějším autorem portrétů, ale jeho vyhraněné postoje a zvláštní povaha jej uvrhly do izolace. Na jeho dílo bylo nahlíženo s despektem, bylo terčem kritiky a jeho tvorba upadala v zapomnění. To však nic nemění na skutečnosti, že jeho obrazy navazovaly na rembrandtovské portrétní malby a tradiční hodnoty Hynaise, Ženíška, Brožíka a Schwaigera. Odmítal modernu a k tomu vedl i své žáky na AVU. Maloval takové osobnosti jako T. G. Masaryka, Eduarda Vojana, Karla Kramáře, movité průmyslníky a obchodníky. Zajímavostí je, že namaloval také řadu svých autoportrétů a jako každý malíř se nevyhnul žánrovým výjevům a zátiším. Zemřel v Praze 26. 7. 1965 a pohřben byl na Strašnickém hřbitově.
Josef Grof, foto © archiv GASK; GHMP
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
