(145 let)
Stanislav Kostka Neumann nesnášel maloměšťáky, miloval přírodu a žil naplno. Narodil se 5. června 1875 v zámožné rodině pražského advokáta a poslance. Středoškolská studia nedokončil a stal se novinářem.
Aktivně se podílel na pokrokovém studentském hnutí a v roce 1893 byl v procesu s Omladinou odsouzen na 14 měsíců žaláře. Od poloviny 90. let spolupracoval s Moderní revue a zároveň se angažoval v anarchistickém hnutí. V roce 1897 založil vlastní časopis Nový kult, který se stal nejvýznamnější politickou a kulturní revue českého anarchismu. Roku 1904 odešel na čas do Vídně a poté na Moravu, kde strávil deset let. Zde spolupracoval s deníkem Lidových novin. V tomto období vznikají jeho nejvýznamnější díla. V květnu 1915 nastoupil na vojnu, na frontu v Albánii. Domů se vrátil roku 1917, navázal na svou dosavadní literární činnost. Vstoupil do České strany socialistické, stal se poslancem v prvním československém parlamentu. Stranu opustil a roku 1920 zorganizoval bývalé anarchisty ve Svaz komunistických skupin, který se stal jednou ze zakládajících složek KSČ. Aktivně se podílel na organizaci levé kulturní fronty a na programu proletářské literatury. V roce 1945 byl jmenován národním umělcem. Ze dvou manželství měl celkem tři děti, z nichž nejslavnější byl herec Stanislav Neumann (starý král z Pyšné princezny).
S. K. Neumann zemřel 28. 6. 1947 v Praze a jeho popel byl společně s dalšími prosocialistickými autory umístěn v kolumbáriu Národního památníku na Vítkově. Kolumbárium bylo v roce 1990 zrušeno a urny navráceny rodinám. Zda básníkova urna skončila v rodinném hrobě na Vyšehradě, se nám nepodařilo zjistit.
Marcela Kohoutová, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
