(75 let)
Jak to tak i mezi dobrými sousedy občas bývá, sem tam se najdou sporné body. Zvlášť když se zde historicky a etnicky stýkali Češi, Poláci, Němci. Všichni tady byli vlastně doma.
Zvýšené napětí zapříčinil vznik Československa v roce 1918, kdy šlo v tzv. sedmidenní válce v roce 1919 o sporné území Těšínska, Oravy a Spiše. Řešení přinesla mezinárodní konference v podobě rozdělení území mezi oba státy. Stejný problém znovu vyvstal po vzniku protektorátu, kdy Polsko využilo situace (1938) a výše uvedená území si přivlastnilo. Jenže o rok později vše připadlo Německu a Slovenskému státu. Válka skončila, ale staré spory tady byly znovu. Českoslovenští vojáci obsadili v červnu 1945 na žádost dvanácti obcí v Kladsku část Ratibořska. Situace u vojsk na obou stranách hranice byla napjatá, vlády obou zemí dokonce jednaly koncem června v Moskvě. Mezitím probíhala rychlá kolonizace polským obyvatelstvem a odsun Čechů a Němců. Situaci musel řešit Stalin a v roce 1947 byla podepsána mezi Československem a Polskem smlouva o přátelství a vzájemné pomoci, obsahující klauzuli neměnnosti vzájemných hranic. Zajímavostí je, že československo-polská hranice v Kladsku se stala oboustranně neprostupnou a zůstala tak až do počátku 60. let 20. století. Z pohledu církve ale až v roce 1972 došlo k vyčlenění území Kladska z Pražské arcidiecéze a bylo přiděleno do arcidiecéze Vratislavské.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
