(155 let)
Když kancléř Otto von Bismarck stupňoval vliv Pruska ve střední Evropě 19. století, nic se zatím nedělo. Když však Prusko obsadilo Holštýnské vévodství a navíc vyloučilo Rakousko z Německého spolku, bylo zle. Rakousko vyhlásilo Prusku 17. června 1866 válku.
Rakousko-saské jednotky pod velením polního zbrojmistra Ludwiga von Benedek se začaly formovat na pravém břehu Labe od 2. července a o půlnoci zaujaly linii v délce 10 km včetně vrcholu Chlumu u stejnojmenné vsi. Proti nim stály tři pruské armády vedené králem Vilémem I. a náčelníkem generálního štábu generálem Helmutem von Moltkem. Bitva u Chlumu začala brzy ráno 3. července 1866 a rakouské dělostřelectvo moderními děly odráželo nápor 1. pruské armády. U pěších jednotek mělo jistou převahu Prusko, protože armáda používala moderní pušky – zadovky nabíjené patronami. Střílely rychleji než rakouské zpředu nabíjené pušky, měly delší dostřel a byly přesnější. Bodákový útok Rakouska v mohutných svazech pruská rychlopalba doslova hroutila. Rozhodující moment však nastal v okamžiku, kdy dva rakouské armádní sbory byly zavlečeny do strategicky zbytečného boje o les Svíb. Odkrytí části rakouské obranné linie umožnilo 2. pruské armádě takřka nepozorovaně zaujmout výhodnou pozici na návrší obce Chlum, tedy v týlu nepřítele. To rozhodlo. Rakouská armáda ztratila 10 000 vojáků a hrozilo její zničení v obklíčení. Zahájila proto raději ústup na Moravu, kam ji pruská armáda nepronásledovala. Pruská armáda na Chlumu drtivě porazila rakousko-saskou armádu, což mělo vliv na to, že Rakousko přišlo o své čelné postavení v Německu a severní Itálii. Začíná nově čelit rostoucím požadavkům národů v jednotlivých částech říše. Bitva na Chlumu byla druhou největší bitvou 19. století, které se účastnilo 435 tisíc vojáků a je největší bitvou na území dnešního Česka.
-lgs-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
