(150 let)
Že na vás mluvíme cizí řečí? Ne, jen ještě před půldruhým stoletím byste tyto měrné jednotky běžně používali, jinak byste se na tržišti nedomluvili.
Propojující se svět a potřeba neustále přesnějšího měření úplně všeho si vynutily zásadní změnu. Staré jednotky, které často vycházely z rozměrů lidského těla, už nevyhovovaly. Osvícená panovnice Marie Terezie roku 1764 sice vydala nařízení o soustavě měr a vah, ale opravdu moderní systém zavedla Francie až k roku 1840 po několika komplikacích. Nově pojaté a definované míry a váhy se postupně dařilo prosazovat, až vše vyústilo v mezinárodní konferenci v Paříži v srpnu 1870. O rok později v červenci 1871 přijímá metrický systém s desetinnou soustavou metrických měr a vah i Rakousko-Uhersko, nicméně s definitivní platností až roku 1876. Přes všechna tato nařízení trvalo mnoho desetiletí, než se vžila nová metrická soustava v běžné mimoobchodní činnosti a ve všech odlehlých částech monarchie. Jako základní jednotka délky byl navržen metr jako jedna desetimiliontina zemského kvadrantu a podle toho zhotoven archivní metr ve tvaru X. Obdobně vznikl i prototyp válečku z platino-iridiové slitiny, který kilogram definuje jako hmotnost jednoho litru vody prosté vzduchu za teploty tuhnutí. Kopie prototypů byly přiděleny jednotlivým členským státům.
Vznikl také mezinárodní úřad měr a vah a jedním z mnoha praktických důsledků jeho činnosti byla postupná normalizace průmyslových výrobků, stanovení parametrů pro výrobu měrných nádob, jejich rozměrů a tvarů, způsob cejchování atd. Navzdory novým definicím základních sedmi jednotek v roce 2018 zůstal jejich seznam ale beze změny. Tvoří je metr (délka), kilogram (hmotnost), sekunda (čas), kelvin (teplota), ampér (elektrický proud), kandela (svítivost) a mol (látkové množství).
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
