(100 let)
Talentu měl na rozdávání, což přivedlo Jaroslava Drobného na samý Olymp dvou sportovních disciplín. V hokeji získal pro Československo první titul mistra světa a kraloval i na slavném tenisovém Wimbledonu.
Narodil se v Praze 12. října 1921. Tatínek byl správcem kurtů I. ČLTK, kde Jaroslav odkoukal vše, čím později ohromoval sportovní svět. Měl také rád lední hokej, proto hrál ligu jako střední útočník za ČLTK. S hokejovou reprezentací vybojoval na MS 1947 v Praze zlato se skórem 85:10. Na ZOH 1948 ve švýcarském Svatém Mořici vybojoval stříbro za domácím Švýcarskem se skóre 80:18 a Vladimír Zábrodský se stal nejlepším střelcem s 22 góly.
Jaroslav byl také desetkrát mistrem republiky v tenisu. Na slavných turnajích jako Australian Open skončil ve třetím kole (1950), na US Open v semifinále (1947 a 1948). Vyhrál French Open v letech 1951 a 1952 a zvítězil také ve Wimbledonu nad Australanem Rosewallem 13:11, 4:6, 6:2, 9:7 v červenci 1954. Všechny tituly vybojoval už jako občan Egypta, kam v roce 1949 emigroval. Důvodem byla facka, kterou vyťal v roce 1949 ve švýcarském Gstaadu komunistickému funkcionáři Janu Zelenkovi, pozdějšímu řediteli ČST. Bál se vrátit domů, proto přijal nabídku Farúka I., egyptského a súdánského krále, k reprezentaci jeho země. S egyptským pasem hrál do roku 1955, kdy získal britské občanství a usadil se v Londýně. Oženil se tu s Ritou Jarvis Anderson (1916–1982), britskou tenistkou, která reprezentovala do té doby USA, a s Jaroslavem vychovali dceru Helenu. Jaroslav trénoval po ukončení aktivní kariéry tenisová družstva JAR, Itálie i Švédska. V roce 1983 byl uveden do tenisové Síně slávy. Zemřel 13. 9. 2001 v Londýně.
-lgs-, foto © ABCzech.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
