(135 let)
Převlékat kabáty není jen český zlozvyk. Když máte na sobě vojenskou uniformu a žijete v první polovině 20. století, je o zábavu postaráno. František Slunečko (2. 10. 1886 Mladá Vožice – 10. 12. 1963 Praha) by mohl vyprávět.
Po dokončení reálného gymnázia v Českých Budějovicích (1905) a studia strojního inženýrství na České vysoké škole technické (1909) nastoupil základní vojenskou službu 1. 10. 1910 v Sankt Pöltenu (Svatý Hypolit) v Rakousku. Absolvoval roční vojenskou školu v Linci. Do civilu šel v hodnosti šikovatele a pracoval v Čechách u státní pošty. Během 1. světové války oblékl ve 28 letech uniformu rakousko-uherské armády. Padl do ruského zajetí a poté dobrovolně oblékl uniformu srbskou. Domů se vrátil jako major Československé armády. Do mobilizace 1938 se stal generálem. Za Protektorátu prokázal statečnost v Obraně národa a Alex. V době květnového povstání se stal velitelem vojenských operací v Praze a na podzim byl jmenován velitelem 1. armádního sboru v Praze v hodnosti divizního generála. V 50. letech byl podobně jako jiní vyšetřován komunisty, ale měl štěstí, že nebyl v roce 1950 přímo odsouzen, ale „jen“ degradován do hodnosti vojína a nuceně vystěhován z Prahy. Zemřel v roce 1963, rehabilitován byl po roce 1989 (včetně hodnosti divizního generála) a v roce 1998 vyznamenán in memoriam nejvyšším českým státním vyznamenáním – Řádem bílého lva.
Libor Patočka, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
