(280 let)
V průběhu první slezské války bylo svedeno mezi habsburskou a pruskou armádou mnoho větších či menších střetů, mezi nimi i bitva u Chotusic. Udála se 17. května 1742 nedaleko Čáslavi, patřila k nejdůležitějším a fakticky rozhodla o osudu Slezska.
Střet byl pokračujícím bojem o rakouské dědictví, kdy habsburská monarchie v letech 1740–1742
čelila útokům Bavorska a Saska s podporou Francouzů. Současně došlo k vpádu Prusů. Marie Terezie musela část sil včlenit do bojů o rakouské Nizozemí a rakouské území v Itálii. Za této situace se podařilo Karlu Lotrinskému na jižní Moravě soustředit nově zverbované vojsko, tvořené převážně Uhry a Chorvaty, s cílem táhnout na obsazenou Prahu. Pruský král Fridrich II. Veliký se rozhodl tento záměr překazit a rozvinul svá vojska mezi Chrudimí a Litomyšlí. V bitvě, která se odehrála u Chotusic, tak proti sobě stanulo na habsburské straně 21 000 pěšáků, 9 600 jezdců a 40 děl. Proti stálo 19 800 pěšáků, 8 400 jezdců a 80 děl na straně Prusů. Průběh bitvy se během dne přikláněl na jednu i na druhou stranu a nakonec se miska vah přiklonila na stranu Prusů díky disciplíně jejího pravého pěšího křídla. Za necelé 4 hodiny v bitvě padlo 5 191 habsburských a 4 207 pruských vojáků. V důsledku porážky byla Marie Terezie nucena uzavřít nevýhodné mírové smlouvy 11. 6. 1742 ve Vratislavi a 28. 6. 1742 v Berlíně, na základě kterých přišla o více než 40 000 km² území a 1,5 milionu obyvatel ve prospěch Pruska.
-mf-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
