(130 let)
V Jilemnici se 10. května 1892 narodil budoucí český prozaik a spisovatel Jan Weiss, kterého řadíme k zakladatelům české sci‑fi literatury.
Svá středoškolská studia zahájil v Hradci Králové, kde v letech 1905 až 1908 navštěvoval místní gymnázium. Maturoval však v roce 1913 ve Dvoře Králové. Následně byl přijat ke studiu práv na univerzitě ve Vídni, ale studium přerušila v roce 1914 válka a Weiss musel narukovat. Bojoval na ruské frontě, kde byl u Tarnopolu v roce 1915 zajat. Prošel několika zajateckými tábory a v roce 1917 se přidal k československým legiím ve městě Žytomyr, kde začal také psát. Po návratu do Československa pracoval jako úředník na ministerstvu veřejných prací, ze kterého musel v době okupace v roce 1942 odejít. Od roku 1947 se věnoval pouze literatuře.
Své zážitky ze zajetí a v legiích popsal ve sbírce povídek Barák smrti (1927).
V románu Dům o tisíci patrech (1929) předkládá čtenáři horečnaté vize vojáka nakaženého tyfem. Tato směs fantazií a blouznění je pak základem jeho sci‑fi. Jedním ze směrů Weissovy tvorby je i záznam snů, jako např. v díle Tři sny Kristiny Bojarové (1931). Na okupaci reaguje románem Přišel z hor (1941). Z poválečného období stojí za připomenutí sbírky povídek a výběry ze starších knih, jako Země vnuků (1957), Družice a hvězdoplavci (1960), Bianka Braselli, dáma se dvěma hlavami (1961) nebo Zrcadlo, které se opožďuje (1964). Z románové tvorby pak Volání o pomoc (1946) nebo Meteor strýce Žulijána (1947). Autor získal za svou tvorbu ocenění zasloužilý umělec. Jan Weiss zemřel 7. března 1972 v Praze a je pohřben v Jilemnici.
M. Foltýn, foto © Wikimedia Commons, autor Zdenko Feyfar
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
