(100 let)
Sám říkal, že běh není gymnastika nebo krasobruslení, kdy se hodnotí i estetická stránka projevu. Bolestivé grimasy a osobitý styl běhu byly „značkou“ Emila Zátopka.
Metodici běhu omdlévají, když vidí Emila Zátopka běžet. Přesto dosáhl skvělých výsledků i světového respektu. Fenomenální běžec se narodil 19. září 1922 v Kopřivnici do velmi chudých poměrů. K běhání ho přivedla náhoda, když byl v roce 1941 nominován na běh Zlínem. Skončil druhý, ale závod v něm probudil neústupnost a obrovskou touhu vyhrávat. Ve Zlíně začal trénovat a během tří let překonal čs. rekordy v běhu na dva, tři a pět kilometrů. Po válce se dostal do reprezentace, nejdříve na olympijských hrách v Londýně (1948) zvítězil na trati 10 km a doběhl druhý na polovičním úseku. Poté několikrát stanovil světové rekordy na dlouhých tratích a sám je průběžně zlepšoval. Nejúspěšnější pro Emila Zátopka byla ale olympiáda v Helsinkách 1952. Zde zdolal všechny své soupeře na 5 km, 10 km a maratonské trati. Rychlé nohy donesly Ťopka k dalším úspěchům na mistrovstvích Evropy. Kvůli zranění (1956) se mu nepodařilo dostat do formy pro olympiádu v Melbourne. Obhajoba zlatých medailí se nezdařila a Emil sportovní kariéru ukončil (1958). Coby voják z povolání sloužil komunistickému režimu jako „výkladní skříň“. Ale po nesouhlasu s okupací 1968 byl odstraněn z veřejného života. Lidé ho milovali pro jeho upřímnou a veselou povahu a obzvláště si cenili dlouholetého životního partnerství s jeho manželkou Danou, reprezentantkou v hodu oštěpem. Emil Zátopek zemřel 21. 11. 2000 v Praze. Pohřben byl na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
