Zcela zchátralé pozůstatky zámku v malé vsi Pětipsy se podařilo získat od restituentů spolku Via Levamente. Jeho členové se pustili do oprav, nejprve svépomocí a později za pomoci financí z Ústeckého kraje či Ministerstva kultury.
První na řadu přišly gotické části původní tvrze, která je nyní zastřešená. Ačkoliv spolku nechybělo nadšení i schopnosti, postrádal zatím náplň pro zachraňovanou památku. Spolku nejprve chybělo budoucí využití zámku. Uplatnění tam tak našel sen o muzeu Sámovy říše a bitvy u Wogastisburgu. Vybudování této expozice je součástí velkého projektu záchrany a obnovy zámku.
V průběhu dalších dvou let má dojít k dokončení opravy gotické části v severním křídle a stavební obnově celého západního a části jižního křídla. Půjde o statické zajištění a zastřešení, opravu porušených a dostavbu nových kleneb a podlah a další nezbytné úpravy. Zároveň v areálu probíhá archeologický výzkum.
V pětipeském zámku má vzniknout zázemí pro komunitní centrum pro pořádání vzdělávacích a kulturních akcí. Ty ostatně probíhají v zámku už dnes, společně s brigádami. Stěžejní náplní však má být interaktivní expozice Sámova říše. Ve čtyřech velkých sálech bude prezentovat historii počátků slovanských dějin a slavnou bitvu u Wogastisburgu. Nikde neexistuje žádná expozice, která by se tomuto tématu věnovala. Pětipsy jsou přitom ideální svou polohou mezi dvěma možnými kandidáty na umístění této bitvy Slovanů s franckými vojsky – Úhoští u Kadaně a Rubínem u Podbořan. Čtyři velké sály budou interaktivní, hravou formou prezentovat období starých Slovanů v 7. století, jejich obchod i střet s Franky.
Zámek Pětipsy, ležící na půli cesty mezi Žatcem a Kadaní, je památkově chráněn a zároveň je jednou z nejohroženějších kulturních památek ČR. Vodní tvrz zde v první polovině 14. století vybudoval Fridrich z Egerberga a ta se stala rodovým sídlem Pětipeských z Chýš a Egerberga. V 16. století se tvrz dočkala rozšíření na trojkřídlý renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře získávají zámek klášterečtí Thunové, díky nimž došlo k rozvoji celého panství a úpravám a rozšíření zámku. Nesloužil však jako sídlo panské, ale hospodářské. V roce 1872 si zámek pronajal – a později také odkoupil – významný cukrovarník Gustav Hodek, díky němuž se zámek i okolí výrazně proměnily a získaly reprezentativnější podobu. Rodině Hodkových zámek patřil až do znárodnění v roce 1948. Poté ho převzaly státní statky, stejně jako řadu dalších zámečků v okolních vsích, čímž odstartovala jeho devastace. Ta postupně zcela zastřela zámeckou podobu a památka byla prohlášena za zříceninu.
Držme zámku a všem, kdo se podílejí na jeho vzkříšení, palce a v budoucnu na viděnou s kupcem Sámem.
text a foto © DA Dolní Poohří, o. p. s.
fb.com/regiondolnipoohri
www.dolnipoohri.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
