(455 let)
Hrabě Jindřich Matyáš Thurn se narodil v tyrolském Innsbrucku 14. prosince 1567 a po otci Františku, hraběti z Thurnu a Valsassiny, měl německo‑italské kořeny. Matka Barbora, rozená Šliková, pocházela z českého šlechtického rodu.
Hlavním dorozumívacím jazykem ale byla u Thurnových němčina, takže Jindřich Matyáš se česky nikdy pořádně nenaučil, i když později studoval na bratrské škole v Ivančicích a na luteránském gymnáziu ve Velkém Meziříčí. Jako osmnáctiletý se stal císařským diplomatem a v rámci své funkce navštívil Istanbul, Egypt, Sýrii a Jeruzalém. Léta 1592–1607 strávil převážně v císařské armádě, kde bojoval proti osmanským Turkům okupujícím velkou část Uher. Do politického dění v Čechách zpočátku moc nezasahoval, ale situace se změnila v době, kdy se vyhrotil boj o náboženskou svobodu. Jindřich jako horlivý protestant nabídl v roce 1609 své vojenské zkušenosti nekatolickým stavům. Rychle si získal vůdčí postavení a výrazně se zapojil do bojů o Majestát císaře Rudolfa II. Patřil mezi iniciátory pražské defenestrace roku 1618, která se stala roznětkou třicetileté války. Po porážce stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře utekl do exilu a bojoval proti Habsburkům v několika cizích armádách. Poslední léta života strávil v estonské Pernavě v blízkosti svých vnuků, kde 28. 1. 1640 následkem nachlazení zemřel. Jeho tělo bylo uloženo do rodinné hrobky v katedrále Panny Marie v Tallinu.
Marie Petrušková, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
