(565 let)
Dnes už nikdo, nebo jen málokdo ví, že dnešní Kunvald, městys pod Orlickými horami, je „kolébkou“ Jednoty bratrské. Roku 1457 odešla do Kunvaldu u Žamberka, na panství Jiřího z Poděbrad, skupina posluchačů Jana Rokycany – „bratři a sestry zákona Kristova“, kteří toužili žít podle evangelia.
Vedeni bratrem Řehořem zvaným Krajčí založili náboženskou obec „stranou velkých měst ovládaných řádem Antikrista“. Povolení jim vydal sám Jiří z Poděbrad. Vzniklé církevní společenství samo sebe nazvalo Jednotou bratrskou (latinsky Unitas Fratrum). Typickým pro první generaci byl život v ústraní, bez majetku, v odmítání lichvy a násilí. Na jaře 1467 si zvolili první kněze, selského syna Matěje z Kunvaldu, mlynáře Eliáše z Chřenovic a krejčího Tůmu z Přelouče. Volba losem byla potvrzena ještě na další synodě 20. 8. 1467, opět ve Lhotce u Rychnova. V čele Jednoty nadále stál bratr Řehoř (1420–1474). Od nástupu Jagellonců na český trůn (1471) se Jednota bratrská rozrůstá a v časech příštích se otevírá navenek, kdy upouští od původního odmítání přísahy i nedůvěry ke vzdělávání a vůči světské moci. V původní kunvaldské bratrské modlitebně zřídila Českobratrská církev evangelická Památník Jednoty bratrské.
Antonín Fridrich, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
