Hájovna je první velkou stavbou nového areálu Kolibiska, který představuje život a hospodaření v horských oblastech Beskyd. Její podoba a vybavení nás zavedou do období po roce 1955.
V roce 2017 nabídly Lesy ČR hájovnu Valašskému muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, čímž se podařilo budovu zachránit před hrozící demolicí. Zároveň muzeum získalo další originální objekt využitelný k přípravě expozice bytu hajného, kanceláře revírníka a provozního zázemí.
V rámci rekonstrukce sídelního prostředí a kulturní krajiny budova hájenky, umístěná mezi existující Valašskou dědinu a vznikající areál Kolibiska, účelně a přirozeně propojí okraj zástavby vesnice s prostředím lesa. Zasazením expozice do 50.–60. let 20. století tak může muzeum navíc prezentovat mladší, doposud chybějící expozici, která poukáže na dílčí modernizace bydlení.
Hájovna původně stála v údolí Břucko ve Valašské Bystřici. V roce 1920 ji tam postavil rožnovský velkostatek, který zde zřídil centrum správy okolních lesů. Sloužila více než 90 let a Valašskému muzeu v přírodě ji darovaly Lesy České republiky.
Hajný František Stančík žil se svojí rodinou v tomto domě 26 let od roku 1942.
V 50. letech 20. století, kdy tu František Stančík žil se ženou a dvěma dětmi, patřil byt k těm větším a lepším na vesnici. Stěny už jsou ozdobené válečkem a nábytek pochází z průmyslové výroby. Protože měl hajný byt hned vedle kanceláře a zároveň blízko lesa, předpokládalo se, že bude k dispozici prakticky celý den po celý rok.
Kromě bytu je zde umístěna také kancelář, ze které se organizoval chod celého polesí. Hájovna tak patřila k důležitým budovám v obci.
Služební byt umožňoval hajnému a jeho rodině bydlet na svou dobu pohodlně. Ale zároveň to znamenalo, že hajný byl stále v práci. Lesníci nejsou jen myslivci, pečují o celý les. Jak různorodá je to práce, je vidět i na množství pomůcek v jejich kanceláři. Prohlédnete si, jak mohla kancelář vypadat po roce 1955, kdy už byly zdejší lesy zestátněné. V té době ji používal nejvíce vedoucí polesí se svým zástupcem, hajný spíš méně, ten byl nejčastěji v lese.
Trezor je zase připomínkou doby, kdy sem pro výplaty chodili lesní dělníci z širokého okolí – nejen muži, ale i hodně žen. Starobylý nástěnný telefon s klikou také ukazuje, že kancelář byla centrem celého polesí, byť telefon umožňoval pouze spojení s okolními hájovnami a ústředím v Rožnově.
Než vyroste les, trvá to třeba sto let. Proto péče o něj zahrnuje mnoho různorodých činností, některé začínají už před sázením. Hodně práce v lese dělaly ženy, hlavně ve školkách, při výsadbě stromků a péči o mladý les. K tomu používaly nářadí, které uvidíte v kůlně vpravo. Ovšem další činnosti, například kácení stromů, zpracování dřeva a jeho odvoz, už byly záležitostí mužů. Tuto práci představuje nářadí vlevo a také pásová pila uprostřed.
Slavnostní otevření hájovny: 11. 5. 2023 | 11 hod.
foto © Jan Kolář
Národní muzeum v přírodě
Valašské muzeum v přírodě
Palackého 634
756 61 Rožnov pod Radhoštěm
tel.: +420 571 757 111
e‑mail: muzeum@nmvp.cz
www.nmvp.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
