(250 let)
„Tichý génius“, tak byl nazýván český národní buditel, filolog, spisovatel, překladatel, učitel a lexikograf Josef Jakub Jungmann. Bez jeho přičinění by se čeština nestala moderním evropským jazykem.
Narodil se 16. července 1773 v Hudlicích u Berouna do početné rodiny ševce Tomáše Šimona a jeho manželky Kateřiny. Původ rodu Jungmannů a jejich příchod na Křivoklátsko není úplně jasný. Nejstarším předkem byl zjištěn Matěj Jungkmon, který přišel na počátku 17. století ze vsi Svatá do Hudlic, kde založil tzv. hudlickou větev rodu. Josef Jakub měl osud nadaných dětí z chudších rodin. Po maturitě na gymnáziu studoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, pokračoval na právech, studium však nedokončil. Živil se jako soukromý učitel v Litoměřicích, kde se i oženil. Roku 1815 odešel do Prahy, stal se ředitelem Akademického gymnázia a později děkanem na své alma mater. Položil teoretické základy k vývoji novodobé češtiny, byl vůdčí osobností tzv. druhé generace obrozenců. Jeho životním dílem se stal pětidílný Slovník německo‑český, který obsahoval na 120 tisíc hesel. Za něj obdržel od císaře Ferdinanda I. Dobrotivého Císařský rakouský řád Leopoldův a byl povýšen na rytíře. Věnoval se i překládání světových autorů, mj. Goetha, Schillera, Miltona nebo Chateaubrianda. Zemřel 14. listopadu 1847 v Praze ve věku 74 let a byl pochován na Olšanských hřbitovech.
Alice Braborcová, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
