(105 let)
Rozptýlený národ Židů po dva tisíce let v Evropě zažíval tvrdý útlak. Na samém prahu vytouženého svobodného Československa došlo v prosinci 1918 k pogromu v moravském Holešově.
Složitá ekonomická a politická situace na konci války při přerodu od monarchie k nové republice s sebou přinesla obrovské nejistoty a sociální napětí. Mnohem snadněji se hledá viník za vlastní neúspěchy v „těch druhých a jiných“. Když se k tomu přidá alkohol a davové chování, stačí hloupý nápad a na průšvih je zaděláno. Vše začalo večer 3. prosince 1918 v restauraci u Gruthardů, kde opilí vojáci vznikající Československé armády vedli protižidovské řeči a plánovali rabování místního ghetta. Hecovali i místní křesťany a kolem půlnoci padly výstřely. Alkohol, nacionalismus a touha po majetku poháněly dav k rabování v padesátce domů, téměř třicítce obchodů a modlitebně. Vše doprovázely požáry, znásilňování a nakonec i smrt Huga Grätzera a Hermanna Grünbauma, kteří bránili svůj majetek. K rabujícím se přidávali další a další lidé, takže více než stovce vojáků z Kroměříže muselo přijet na pomoc dalších 150 vojáků, místní policie a vojenská skupina z Brna. Soud poté odsoudil třináct organizátorů k trestu osmi měsíců až pěti let za trestné činy loupeže, krádeže a nedovolené ozbrojování. Dalším 121 osobám udělil trest od několika dnů až do dvou měsíců za krádež. Následkem pogromu polovina Židů opustila Holešov.
-babok-, foto © Wikimedia Commons; Petr Palla (náhrobek)
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
