Secesní vilu najdete v Ústí nad Orlicí a navštívit ji můžete při návštěvě expozic městského muzea. V čase adventu vás nadchne vánoční výzdobou a výstavou ústeckých malovaných betlémů.
Vilu, dnes kulturní památku, ve stylu florální secese si nechal postavit ústecký průmyslník Florian Hernych (1855–1923), který přeměnil podnik svého otce Jana v prosperující textilní firmu. Stavební plány vyhotovila karlínská firma Matěje Blechy (1861–1919), ve své době významného pražského architekta a stavitele. Samotnou výstavbu provedl s největší pravděpodobností Josef Hernych, Florianův bratr, jeden z místních stavitelů. Kolaudace se konala již 25. února 1907.
Kvůli 1. světové válce a s tím související ztrátě exportních trhů se dostala firma Jan Hernych a syn do finančních potíží. Přesto rodinné sídlo zůstalo v přímém vlastnictví rodiny Hernychů až do roku 1951. Tehdy byli Hernychovi nuceni uzavřít desetiletou nájemní smlouvu s Ústřední radou odborů v Praze a vila sloužila jako školicí středisko. Od roku 1955 se nájemcem stala Hudební škola, vývařovna, Dům osvěty a Okresní lidová knihovna. Ve stavebních spisech z roku 1963 se o objektu mluví již jako o znárodněném majetku. V roce 1971 zde vznikl k 50. výročí založení KSČ Památník revolučních tradic.
Po přestěhování umělecké školy do nové budovy v lednu 2003 se stala Hernychova vila majetkem města a v letech 2006 až 2008 prošla náročnou rekonstrukcí. Poté byla slavnostně otevřena 26. dubna 2008 již jako Kulturně společenské centrum česko‑polského příhraničí. Dnes v prostorách budovy najdete expozice městského muzea a stylovou restauraci.
V interiéru objektu se dochovalo velké množství autentických detailů a prvků, např. secesní lustr nad vstupním schodištěm, velký lustr a kandelábr v hale ve stylu art deco, broušená okenní skla v hale, vnější dřevěné žaluzie, venkovní kovové stavební součásti.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
