(125 let)
O vině Leopolda Hilsnera byl přesvědčen téměř každý. Vše bylo ale jinak. Případ vraždy Anežky Hrůzové může být i dnes varovnou ukázkou toho, jak snadné je manipulovat veřejným míněním.
Na jednu stranu se tomu nelze moc divit, když na Bílou sobotu 29. března 1899 najdete zavražděnou dívku, která má hrdlo prořízlé způsobem podobným židovské rituální porážce – košerování. Pitva navíc prokázala, že byla panna. To vše spustilo vlnu protižidovského obviňování a nenávisti, která se obrátila proti židovskému mladíkovi mdlého rozumu Leopoldu Hilsnerovi. Celá štvanice trvala půl roku. Následně byl Hilsner 16. 9. 1899 odsouzen za spoluúčast k trestu smrti. Problém však byl, že se tak stalo na základě nepřímých důkazů a že se Hilsner nikdy nepřiznal. Proti tehdejší protižidovské hysterii se ohradil například Masaryk, který žádal prošetření případu (za což byl napaden několika svými studenty). Osud Hilsnera nebyl radostný. Dvakrát byl odsouzen k trestu smrti a obviněn z další vraždy (1898). V roce 1901 mu sám císař František Josef I. zmírnil trest na doživotí a milost mu udělil na konci války nový císař Karel I. Leopold Hilsner zemřel 9. 1. 1928 ve Vídni. Kdo je skutečným pachatelem, se nikdy nepodařilo jasně prokázat, i když se v průběhu času objevilo několik možných vrahů. V roce 2016 představil svůj náhled na tuto smutnou událost režisér Viktor Polesný ve dvoudílném televizním filmu Zločin v Polné. Hlavní role v něm ztvárnili Simona Kopecká a Karel Heřmánek mladší.
-liban-, foto © Wikimedia Commons; Národní muzeum
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
