(175 let)
Rovnoprávnost mezi všemi národy Rakouského císařství měla zaručit takzvaná Březnová nebo také Stadionova ústava z roku 1849. Vydal ji císař František Josef I. 4. března v Olomouci.
Všemu předcházelo, že po povstání v říjnu 1848 se Franz Seraph von Stadion stal ministrem vnitra a školství ve vládě Felixe ze Schwarzenbergu. Společně s císařem pak vypracovali onu vnucenou Březnovou ústavu z roku 1849. Hrabě Stadion byl také tvůrcem liberálního Prozatímního zákona obecního z roku 1849, jenž stanovoval hierarchickou místní správu. Březnovou ústavu, tento bohulibý záměr, vydal nově vytvořený říšský sněm v Kroměříži. Šlo ale jen o kouřovou clonu císaře, protože ústava byla sice 7. 3. vyhlášena, ale nikdy nenabyla účinnosti a 31. 12. 1851 byla formálně zrušena a císař jen upevnil svoji pozici absolutistického vládce. Stejný březnový den byl říšský kroměřížský sněm násilně rozpuštěn. Ústava tak bohulibá, co vymezovala pozice a pravomoci císaře a celkové nastavení fungování státu, obsahovala základní práva – náboženské svobody, svobodu vědy a vyučování, právo na vzdělání, svobodu projevu, petiční právo, shromažďovací a spolčovací právo, zaručovala listovní tajemství atd. Ústava dále vymezovala jediné společné rakouské (říšské) státní občanství a předpokládala jednotné celní a obchodní území. Byla to první celorakouská ústava, která zákonodárnou moc svěřila císaři a dvoukomorovému říšskému sněmu. Ale i když šlo jen o kouřovou clonu, naplnění některých myšlenek na sebe nedalo dlouho čekat.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
