Příbram se prvně zmiňuje roku 1216 jako majetek pražského biskupství. Od té doby do konce 16. století se tu těžilo stříbro a roku 1579 se stala Příbram královským horním městem. Počínaje rokem 1642 se na Příbramsku 150 let těžila železná ruda, v 19. století opět rudy stříbrné a nově také olověné. Koncem 40. let 20. století se stalo město centrem těžby uranu.
Mgr. Jan Konvalinka, starosta města Příbrami, je vystudovaný speciální pedagog. Pracoval v příbramském školství, a když přišla výzva vést Centrum sociálních a zdravotních služeb města, přijal ji. V roce 2018 vstoupil do komunální politiky jako místostarosta a v květnu 2019 se stal „náhradním“ starostou. Od září 2022 je starostou města zvoleným.
Naši předkové měli starosty za správce společného rodového majetku. Je poslání dnešního starosty stejné?
Starosta spravuje společný majetek všech občanů města, ať už jsou to budovy, chodníky, infrastruktura. V podstatě cokoli, na co se ve městě podíváte, patří všem občanům, samozřejmě vyjma všech soukromých objektů. Takže ano, ta pozice je pořád podobná. Někdy lidé starostu vnímají jako člověka, který je všemocný a může cokoliv a jakkoliv rozhodnout, ale ono to tak rozhodně není. Starosta Příbrami je jeden ze sedmi radních a jeden z pětadvaceti zastupitelů, takže ne vždy rozhoduje o všem úplně sám.
Úcta k předkům, historii, tradicím, zvyklostem… Může vedení města tento odkaz uchovat i přes nevyhnutelný střet s potřebami dneška?
Rozhodně může, i když v některých případech je to trochu komplikovanější. Například když chceme rekonstruovat nějaký historický objekt, tak se poměrně často a intenzivně potýkáme s památkáři, kteří mnohdy mají protichůdné názory na to, jak by měla být ta která rekonstrukce pojata. Oblast, ve které se to naopak dá podporovat dobře, jsou různé spolky, které se věnují právě tomu historickému odkazu. U nás ve městě například skvěle fungují spolky – hornický spolek Prokop, anebo různé další: Baráčníci, Spolek přátel Březových Hor, různá hudební uskupení… Významně podporujeme městské akce, které buď korespondují s historií města, což je například Prokopská pouť nebo Příbramská svatohorská šalmaj, anebo jsou novodobé, jako je třeba Novák Fest či Vítání slunovratu, anebo pálení čarodějnic, zahájení adventu a tak podobně. Máme zde famózní Hornické muzeum, které je sice spravováno Středočeským krajem, nicméně ho považujeme za naši příbramskou záležitost. Tam je velký odkaz na historii, která se jako taková stříbrná niť vine celou naší historií právě od doby, kdy se tu těžilo stříbro, pak rudy nebo uran.
Proč by se měli návštěvníci vydat právě do Příbrami?
Protože Příbram se v posledních letech výrazně změnila. Už to není šedivé město dříve označované jako středočeské Palermo. Je to živoucí město, které je vstřícné a plné kultury. V podstatě není týden, aby se tady nekonala nějaká akce, ať už v divadle, v estrádním sále nebo v letním kině, na Nováku, v Lesním divadle Skalka, nebo kdekoliv jinde. Příbram skutečně žije. Máme co nabídnout i po stránce výletů za turistickými cíli. Za návštěvu určitě stojí významné poutní místo Svatá Hora – perla raného baroka a místo tisíce zázraků, nebo už zmíněné Hornické muzeum Příbram, plus například Zámeček‑Ernestinum s Galerií Františka Drtikola a nebo CHKO Brdy. Nepochybně jsou to i různé sportovní události. Máme zde fotbal, hokejový či volejbalový klub a další sporty, jako třeba americký fotbal nebo frisbee. Zkrátka a dobře, u nás to žije i po stránce sportu. Se sportem souvisí také sportovní a rekreační areál Nový rybník, který je unikátním projektem, místem setkávání, aktivního odpočinku, zábavy i kultury.
S jak velkou podporou může areál Nového rybníka počítat pro svůj další rozvoj?
Areál Nového rybníka v tuto chvíli dosáhl pomyslného maxima toho, co se tam dá ještě přidat. Myslím si, že už je plný atrakcí, naposledy se tam přidal wakeboarding, možnost jezdit na prkně, na lyžích, případně na nafukovačce tažené lanem po vodní hladině. V loňském roce byl zároveň zprovozněn minikemp s chatičkami a stellplatzy pro obytné vozy. To jsou poslední highlighty, které Novák má. Už bychom chtěli jít cestou udržitelného rozvoje, to znamená zpomalit v tempu přidávání nových věcí, ale spíše se zaměřit na kvalitu a stabilizaci a na opravy toho, co už se za tu dobu třeba opotřebovalo a trošičku vyžilo. S podporou určitě může Novák počítat i do budoucna.
Když se řekne velké projekty budoucnosti, bazén, multifunkční sportovní hala, na co se mají obyvatelé a návštěvníci města těšit?
„Takovým stálým evergreenem je rekonstrukce bazénu, o které se u nás mluví zhruba od roku 2015. Několikrát byl změněn směr a názor na to, jak má ta rekonstrukce vypadat. Od toho, že to mělo být obrovské aquacentrum, takové příbramské Čestlice, až po to, k čemu jsme došli teď, že chceme mít městský aquapark, jehož prioritním úkolem by bylo uspokojit potřeby škol, plavců a sportovních plavců. Plus drobnější wellnessovou nadstavbu. Rozhodně tu nechceme budovat konkurenci velkým aquacentrům, která jsou v dojezdové vzdálenosti od města. Také nás čeká intenzifikace čistírny odpadních vod. Tento projekt nás bude stát téměř tři čtvrtě miliardy korun. Děláme to z toho důvodu, že čistírnu odpadních vod máme nekapacitní. Aktuálně se tedy není možné připojovat na kanalizaci, což do značné míry brzdí rozvoj města a je to pro nás velkým hendikepem. Ale už je připravena projektová dokumentace a řešíme financování. Takže i tady se blýská na lepší časy.
Zajímavou záležitostí pro sportovce i pro potenciální návštěvníky města je v budoucnu realizace multifunkční sportovní haly. To je projekt, který máme odhadnutý na 200 milionů korun. Chceme ho realizovat poblíž areálu Nového rybníka, kde by měl vzniknout atletický ovál, společně s halou a kompletním zázemím pro sportovce. Zatím připravujeme projektovou dokumentaci a budeme se ucházet o dotace z různých strukturálních programů například od Národní sportovní agentury.“
Kolik volného času má starosta tak velkého města?
„To záleží, jak si ten čas rozvrhne. Moc ne. A když už ten volný čas je, tak je tam stejně pořád určitý pocit zodpovědnosti. Vybavuji si situaci, která nastala 23. prosince, kdy jsme s rodinou večer zdobili stromeček, prakticky skoro v noci, a volali mi z krizového řízení, že máme rozvodněnou Litavku. A starosto, vem si gumovky a pojď to řešit. Volný čas je takový zvláštní, někdy až virtuální pojem v životě starosty. Ale i tak čas na zájmy je, já jsem člověk spíše stacionárního typu. To znamená, že jsem radši, když ty zážitky přicházejí ke mně, než abych já přicházel za nimi. Nicméně rád jezdím po republice po výletech, to mě hodně baví. Mám malé dítě, takže obrážíme různé zoologické zahrady, muzea, zábavní parky a podobně. Také jsem milovníkem starých aut, mám veterána. To mě taky baví. A jen tak mimo záznam, mám starého žigula. Můj sovětský výrobek je z roku 1975. Vždycky jsem hrozně šťastný, když s ním jedu, protože to auto jaksi vyžaduje práci celého člověka a není čas myslet na nic jiného než na řízení..“
Co Příbram a Brdy?
„Město Příbram je jedním ze zakládajících členů Turistické oblasti Brdy a Podbrdsko. Naším společným cílem je podporovat, rozvíjet a propagovat destinaci Brdy a Podbrdsko. Osou a dominantou oblasti je Brdská vrchovina. Destinace představuje ideální volbu pro každého, kdo hledá odpočinek v divoké přírodě, nebo rád odhaluje industriální a vojenskou minulost. Významnými městy oblasti jsou Příbram, Dobříš, Mníšek pod Brdy, Hořovice, ale i Rožmitál pod Třemšínem a Březnice.“
Když jsme se tu potkali před dvěma lety, měl jsem rozpačitý pocit z místní galerie. Změnilo se to?
„Od té doby se změnilo mnohé. Zejména management galerie. S tehdejším panem ředitelem jsme se rozloučili. Máme novou paní ředitelku A galerie se zvedá, je tam vyšší návštěvnost, líbí se mi dramaturgie výstav. Zajděte se tam určitě podívat. Galerie je aktivní i na sociálních sítích. Do té doby jsem si nemyslel, že galerie může fungovat i na sociálních sítích, funguje to. Pokud vás dříve naše galerie zklamala, tak nás to samozřejmě mrzí. A teď si myslím, že to překvapení bude mít jiný náboj.“
Jak vám vyhovuje ubytovací kapacita v rámci města, pokud si třeba budete klást ambici, že přijedou lidé ne na otočku, jen na zmrzlinu na náměstí, ale že přijedou třeba na víkend?
„Chtěli bychom, aby k nám lidé jezdili na víc dní, a ne na otočku nebo na jednodenní výlet, přičemž ty jednodenní výlety významně převyšují. Ale nabídka ubytování je tady v Příbrami dost zoufalá.“
Tady na náměstí kdysi býval hotel.
„Ano, Modrý hrozen. Byl přebudovaný na banku. Takže v podstatě to, co je tady dobré kvality, tak jsou spíš penziony rodinného typu. Ale žádný hotel vyšší třídy tady není.“
Co když tu budete mít nějaký multifunkční areál, a ten se rozhodne uspořádat nějakou velkou akci, například bude chtít v rámci kraje uspřádat nějaký turnaj, což souvisí s ubytovacími kapacitami.
„Je to taková bolest našeho turismu, protože tady se dá ubytovat myslím si i kvalitně, máme tady třeba hotel Jurkos, který nabízí určitý standard ubytování, ale rozhodně to není velkokapacitní hotel. Potom je tady dost rodinných penzionů, které jsou různě rozesety po městě i jeho okolí, ale zase to není tak, že by se tam dalo ubytovat velké množství lidí. V rámci areálu kulturního domu máme i městský hotel. Jedná se o hotel Belvederje z 60. let, který v podstatě za celou tu dobu neprošel žádnou významnou rekonstrukcí. Teď se nám naštěstí podařilo najít nového nájemce, který má ambici, že by do toho hotelu chtěl investovat peníze. Blýská se nám na lepší časy, takže si troufnu říct, že ten i trochu ostudný hotel Belveder, který máme, by časem mohl získat úplně nový punc ubytování, kde se budete chtít ubytovat. A že nebude mít ty dvě nebo tři hvězdičky na Googlu. Ale že to bude místo, které bude odpovídat významu našeho města.“
Rozumím, pro každé oddělení cestovního ruchu je výzva dokázat zdržet návštěvníka na jedno až dvě přespání. Ale bez ubytovacích kapacit to moc nejde.
„Samozřejmě. Máme ještě analýzu návštěvnosti, kterou si nechala zpracovat Středočeská centrála cestovního ruchu. Z té vyplývá, že to je vlastně trošku problém nás Středočechů, že sem ti Pražáci přijedou a zase odjedou, že nemají ambici tu zůstat déle. Samozřejmě bychom to rádi změnili. Věřím tomu, že si sem cestu lidé najdou na delší dobu než jen na jeden den.“
Děkuji Vám, pane starosto a paní Kučerová, a přeji městu, aby se mu dařilo zvládat všechny překážky i výzvy a nejen v oblasti cestovního ruchu.
Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
