(465 let)
Neopatrnost při zacházení s otevřeným ohněm, používání hořlavých materiálů při stavbě budov včetně zastřešení, komplikovaná dostupnost hasebních prostředků. Ale i další faktory vedly v minulosti ke vzniku velkých požárů. Nejinak tomu bylo v Táboře 8. září 1559.
Nešlo o ojedinělý případ požáru města. V 16. století tu bylo požárů několik, např. v roce 1525 nebo 1532, kdy ohni padla za oběť velká část domů v centrální části. Pozdější archeologický průzkum na Kotnově potvrdil až 20 cm vrstvy popela. V roce 1559 vypukl požár na straně od řeky. Dobové záznamy uvádějí, že v západní části města shořelo 125 domů. Druhý den shořelo 128 staveb, včetně nové brány. Ohněm lehlo i deset věží či bašt. Od předměstí shořelo sedm stodol a šestatřicet dvorů. Třetí den pokračoval oheň za Hradskou bránou. Z původní zástavby zůstalo 126 neponičených domů, radnice, kostel, fara a špitál. Přestože Vilém z Rožmberka poručil všem svým městům, aby Táboru poskytla pomoc, trvalo jeho oživení téměř dekádu. Zkušenost s požáry však přinesla i pozitiva. Došlo ke změnám v užívání stavebních materiálů, proběhly kamenné přestavby původních objektů a vznikly nové architektonické prvky. Celou řadu takto upravených pozdně gotických staveb s renesančními prvky můžete v Táboře obdivovat dodnes.
-mf-, foto © Wikimedia Commons; Palickap, VitVit
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
