(400 let)
Je to možná sen mnoha vojevůdců a potentátů. Mít obrovskou a neporazitelnou armádu. Albrechtovi z Valdštejna se to téměř povedlo.
Není snad třeba rozebírat osobnost a schopnosti Albrechta, který kombinací obojího dokázal pro sebe ve své době vytěžit maximum. Byl nepřehlédnutelný od svého mládí, ale jako voják na sebe upozornil po vypuknutí stavovského povstání v roce 1618, kdy císaři přivezl uloupenou pokladnici Moravského markrabství. Vídeň ho s ohledem na složitou mezinárodní situaci o pár let později pověřila vytvořením silné armády, aby dokázala vzdorovat dánskému králi Kristiánovi. Valdštejn totiž přišel s návrhem, že za vlastní prostředky na půjčku naverbuje a vyzbrojí dostatečný počet vojáků a císař převezme až výplatu žoldu. Přes rozpaky u dvora byl nakonec 7. dubna 1625 návrh schválen a Valdštejn mohl shánět vojáky v říši a Nizozemí. V průběhu roku byl povýšen na vévodu z Frýdlantu a stal se prvním šlechticem v Čechách. V červenci byl jmenován generalissimem císařského vojska. Během půl roku díky svým organizačním a obchodním schopnostem rozšířil armádu až na sto tisíc mužů a otupil výhrady oponentů, kteří ho zcela oprávněně považovali za loupeživého kořistníka. V přímém boji proti dánskému králi Kristiánovi uspěl v dubnu 1626 u Desavy a o rok později obsazením Pomořanska získal přístup k Baltskému moři. Albrecht byl na svém vrcholu a Cheb byl zatím daleko…
-babok-, foto © Wikimedia Commons; Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
