(115 let)
Václavu a Marii Knotkovým se 27. května 1910 v Prostějově narodil syn Václav. Absolvoval pět tříd obecné školy, čtyři třídy reálky a v Olomouci čtyři třídy měšťanského ústavu i povinnou vojenskou službu (1932–1934).
Do obce Studenec přišel jako učitel ze státní menšinové školy v Dubenci, kde působil v letech 1923–1932. Po obsazení Čech a Moravy nacistickým Německem se v dubnu 1939 zapojil do protinacistického odboje. Zatčení se vyhnul útěkem do Francie, kde vstoupil do čs. armády. Byl zařazen jako pobočník velitele praporu 1. čs. pěší divize. Po pádu Francie v roce 1941 odešel do Británie, kde působil u zpravodajské služby exilového Ministerstva národní obrany. Absolvoval zpravodajský i parašutistický výcvik, cvičil parašutisty. Koncem války měl být dvakrát vysazen v Protektorátu jako velitel skupiny Chromium, ale výsadek se nezrealizoval. Manželka Zdeňka se dvěma syny byla internována v táboře Svatobořice, jeho mladší bratr Jan zahynul v dubnu 1943 v Osvětimi. Po válce byl štábní kapitán Knotek přednostou šifrového oddělení zpravodajského odboru Ministerstva vnitra. V únoru 1948 opět unikl zatčení komunisty útěkem do Británie (tentokrát uprchl i s manželkou a čtyřmi dětmi). Byl vyznamenán Řádem britského impéria. Tajně a pod změněnou identitou se vrátil do Československa. Byl však zrazen a v Praze zatčen StB. Ve věznici se mu podařilo při osobní prohlídce použít jed ukrytý v ústech. Zemřel 16. 6. 1948. Komunisté jeho smrt tajili. Do povědomí vstoupil jako Pavel Bláha v seriálu 30 případů majora Zemana. Václava Knotka povýšil Václav Havel do hodnosti plukovníka in memoriam v roce 1999.
Alois Rula, foto © archiv VHÚ Praha
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
