Založení města Šumperka není možné přesně datovat, protože se nedochovala zakládací listina města. Stalo se tak patrně po polovině 13. století. První kolonisté, kteří sem přišli pravděpodobně z tehdy již přelidněného Slezska, dali, podle jednoho z výkladů, novému domovu jméno podle jeho polohy - z německého Schön-Berg, v doslovném překladu Krásný vrch.
Město bylo prakticky stále v zástavě nejpřednějších českých a moravských šlechtických rodů. Jeho prosperitu zjevně zajišťoval výskyt drahých kovů v okolí, což dokládá horní právo, jež šumperský statek získal v roce 1340. Roku 1391 obdrželo město od moravského markraběte Jošta magdeburské právo s významnými privilegii, zejména právem mílovým, které šumperským řemeslníkům zajišťovalo výrobní monopol a stálý odbyt zboží.
Počátkem 16. století přešel Šumperk do trvalého vlastnictví jedné z větví Žerotínů, kteří si zdejší zámek zvolili za rodové sídlo, a po požáru Šumperka v roce 1513 město do značné míry zvelebili. Již v roce 1562 se však měšťané z tohoto poddanství vykoupili a Šumperk se stal svobodným královským komorním městem.
Za účast na stavovském povstání ztratilo město královské výsady a v roce 1622 upadlo do područí Lichtenštejnů. Hrůzy třicetileté války poznali Šumperští až v jejím závěru, kdy bylo město několikrát dobyto a pleněno švédskými vojsky. Krátký poválečný rozkvět přerušil požár města v roce 1669 a o deset let později čarodějnické procesy, kterým do roku 1696 padlo za oběť na 25 měšťanů.
Rozvoj plátenictví a zvlášť monopol na výrobu jistého druhu sametu zvaného trip zajišťovaly městu v 18. století skvělou prosperitu. Tato tradice usnadnila v roce 1785 vznik první manufaktury na výrobu manšestru v habsburské monarchii a předznamenala velký rozvoj textilního průmyslu, který zvláště ve 2. polovině 19. století přispěl nebývalému zvelebení města. Pro svou výstavnost byl Šumperk nazýván „malou Vídní“.
Výrazně německý charakter města se změnil po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu drtivé většiny jeho obyvatel. Příchod nových osídlenců znamenal krátkou stagnaci města.
O jeho dalším rozvoji však svědčí nárůst počtu obyvatel, který se proti předválečnému stavu zvýšil na téměř dvojnásobek – dnes zde žije cca 26 tisíc obyvatel.
Šumperk je důležitým hospodářským, správním a kulturním centrem severozápadní Moravy. Vyhlášení Městské památkové zóny a nákladná obnova domů a ulic po roce 1989 výrazně změnila zejména zanedbanou historickou část města a vrátila sem plnohodnotný městský život. Šumperk se probudil do nové krásy.

Počet obyvatel k 31. 12. 2019: 25 884 osob
Rozloha: 24,22 km2
Nadmořská výška: 330 m.n. m.
Vodní toky: Desná, Bratrušovský potok
Kulturní a historické památky města: Kostel Zvěstování Panny Marie, Geschaderův dům, městská památková zóna, památky malé Vídně, divadlo, kino, Vlastivědné muzeum, dům kultury, kostel sv. Jana Křtitele.
Další objekty ve městě: aquacentrum se saunovým světem, venkovní koupaliště, discgolfové hřiště, skatepark, zimní stadion, tenisové kurty, letiště, sportovní hala, single traily v příměstském lese atd.