Počátky města jsou úzce spjaty s nedalekým cisterciáckým klášterem Hradiště nad Jizerou, jehož vznik je datován do 70. let 12. století. V době mohutného stavebního ruchu se mniši rozhodli založit své vlastní poddanské městečko, jehož existence je prvně doložena k roku 1279. Vybrali si místo u tehdy již stojící vesnice Rybitví, na křižovatce cest mladoboleslavské, turnovské a jičínské. Po zničení kláštera v době husitských válek střídal majetek své držitele, až jej koncem 16. století dědičně získali Budovcové z Budova. Nejvýznamnější člen rodu, Václav Budovec z Budova, velký český myslitel a státník, popravený roku 1621 za účast na stavovském povstání, nechal vystavět na ostrohu nad městem poměrně honosný renesanční zámek. Památkou na tohoto muže, jenž se zasloužil o hospodářské povznesení města, je jeho socha stojící na Masarykově náměstí. Po Budovcově smrti připadlo zkonfiskované panství známému vojevůdci třicetileté války Albrechtu z Valdštejna, který je však velmi brzy přenechal svém u příbuznému Maxmiliánovi z Valdštejna. S Valdštejny je spojena i další historie města a okolí – vždyť zámek zůstal v jejich majetku až do roku 1945. Velkou událost zažilo město v roce 1833, kdy se zde konala jedna z posledních schůzek Svaté aliance. Kristián z Valdštejna zde tehdy hostil rakouského císaře Františka, ruského cara Mikuláše a pruského korunního prince Bedřicha Viléma.
Zámek tvoří unikátní trojkřídlý barokní celek s osovou souměrností. Do současné podoby byl upraven za Arnošta Josefa z Valdštejna v letech 1697–1700 italským architektem Markem Antoniem Canevallem, který později přistavěl i budovy konírny, oranžérie, jízdárny a kočárovny. Sala terrena je dílem Mikuláše Raimondiho a pochází z roku 1711. Před zámkem se rozkládá francouzský park, jenž za salou terrenou přechází v park anglický. K areálu patří rovněž bývalý kapucínský klášter s kostelem sv. Tří králů z let 1694 - 1699, na nějž navazuje bohatě zdobená kaple sv. Anny (dnes lapidárium se vzácnými plastikami Platzerovými, Braunovými a Jelínkovými). V kapli jsou také uložený ostatky Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského, zavražděného v únoru 1634 v Chebu, a jeho první manželky Lukrécie. Zámek má bohaté expozice s unikátními exponáty i původním vybavením reprezentačních sálů. Světovou proslulost získala především sbírka delftské fajáns a japonského a čínského porcelánu. V druhém patře státního zámku se nachází Muzeum města Mnichovo Hradiště.
Město Mnichovo Hradiště má v současné době přibližně 8 400 obyvatel a díky své poloze na okraji CHKO Český ráj je často nazýváno vstupní bránou do Českého ráje. Od počátku 50. let 20. století se zde začala rozvíjet automobilka LIAZ, která zaměstnávala více než 2000 lidí, závod Severka na výrobu dětských oděvů, Fruta, chemická čistírna, cukrovar. Další desetiletí pak byla ve znamení rozvoje bytové výstavby, ale také kulturních a sportovních zařízení.
Po roce 1989 zanikly nejvýznamnější závody ve městě. Postupně zde však začaly vznikat firmy nové, orientující se zejména na výrobu doplňků pro podnik Škoda Auto Mladá Boleslav, např. MAHLE Behr. Dále zde například má výrobní závod firma Kofola a samozřejmě řada menších podniků.
Ve městě, jehož centrum bylo vyhlášeno městskou památkou zónou, je možno zhlédnout řadu zajímavých historických staveb.