Město Hronov se nachází v nadmořské výšce 364 m n.m. severně od Náchoda, podél řeky Metuje. Své jméno nese podle svého zakladatele, rytíře Hrona z rodu Načeraticů. Ten byl za svou činnost pro krále Václava I. odměněn erbem černého lva ve zlatém poli, a územím od strážného hradu na vrchu Homolce u Náchoda až k soutoku Olšavky s Metují.

Od 3.8. 1972 je znakem města stříbrné divadlo v modrém poli, jako symbol známých divadelních festivalů - Jiráskových Hronovů. Hronov je tak snad jediným městem na světě, které má ve znaku divadlo.

Hronov je místem slavných rodáků - malíře a spisovatele Josefa Čapka, spisovatele Egona Hostovského, architekta Jindřicha Freiwalda a pátera Josefa Regnera Havlovického.

Před Jiráskovým divadlem na náměstí stojí mariánské barokní sousoší z r. 1725. Z náměstí cestou směrem na Polici nad Metují, nemůžete minout nízkou, starou, ale udržovanou Knahlovu chalupu. Zde bydlel Antonín Knahl zvaný Kalina, hodinář, hudebník a hlavně zakladatel divadelního ochotnického spolku. Kousek dál při vstupu do parku, který nese jméno Aloise Jiráska, stojí od 2. poloviny 18. století jeho rodný domek. V srpnu roku 1951 byla v parku u příležitosti 100. výročí spisovatelova narození odhalena Jiráskova bronzová socha od Karla Malejovského. Zde vyvěrají zřídla minerálních pramenů Hronovky a Regnerky. Tato alkalická minerální voda je vhodná pro léčbu močových a ledvinových kamenů. V Hronově jim nikdo neřekne jinak než Prdlauka. Kromě zmíněných léčivých účinků má tato voda téměř zázračné účinky na ranní kocovinu. Prakticky odevšad v Hronově je viditelná dřevěná, špičatá věž zvonice z r. 1610, ze které byl na sv. Jakuba rituálně shazován živý kozel. V těsné blízkosti  zvonice stojí kostel Všech svatých. Kousek za ním na svahu se rozprostírá hřbitov s hrobem A. Jiráska.

Směrem k Náchodu v ulici Egona Hostovského, je na domě, kde prožil své dětství, umístěna pamětní deska navržena taktéž hronovským rodákem, akad. malířem Ivanem Krejčím. Téměř naproti přes ulici stávala rodná chaloupka spisovatele Josefa Čapka, která musela bohužel ustoupit novým potřebám doby. Nyní ji připomíná pamětní kámen.