První písemná zmínka o Frýdlantu nad Ostravicí se objevuje okolo roku 1395, a byl založen příslušníkem rodu Ronovců, Hynkem z Frýdlantu v Čechách. Obyvatelstvo se živilo až do 17. stolení převážně zemědělstvím. Mezi lety 1646-1648 zde byly vystavěny hamry na zpracování železné rudy. Původně sloužily výhradně k válečné výrobě, ovšem po ukončení letitého konfliktu se výroba přeorientovala na další odvětví. V roce 1675 byly hamry zmodernizovány, postavila se vysoká pec a Frýdlant nad Ostravicí se stal jedním z významných hutních center na Moravě. Slávu obce šířila rovněž zdejší papírna, a v roce 1765 zde byl založen také pivovar, jehož pivo prý bylo nejlepší v širokém okolí. S populačním růstem se zvedla také poptávka po řemeslných výrobcích, což značně podpořilo rozvoj frýdlantských řemesel. Místní řemeslníci ovšem museli být organizováni v ceších nejbližšího městečka, kterým byl Místek. Není proto divu, že zejména frýdlantští kováři, zámečníci, nožíři, koláři, bednáři a tesaři se toužili místeckým vyrovnat. Pochopení našli především u vrchnosti, na základě jejíž přímluvy byl Frýdlant nad Ostravicí v červenci roku 1775 povýšen císařovnou Marií Terezií na městys, a ta zároveň povolila konání dvou výročních trhů. Rostoucí prestiž Frýdlantu nad Ostravicí následně potvrdil císař Josef II., když městečku v roce 1784 udělil právo třetího výročního trhu a také dvou trhů dobytčích. Frýdlant nad Ostravicí byl z městyse na město povýšen 12. října 1948. V současnosti zde žije necelých 10 000 obyvatel.

Počet obyvatel: 9 847 obyvatel
Rozloha: 2 228 ha
Poloha: 49°35'34,100"N, 18°21'34,360"E
Nadmořská výška: 357 m n. m.
Vodní toky: řeka Ostravice, potoky – Čeladenka, Bílý potok, Satina, Sibudov, Hlinský potok, Frýdlantská Ondřejnice, Zimník, Lubenec, Hraniční potok, Hutný potok, Bahno
Místní části města: Frýdlant, Nová Ves a Lubno
Kulturní a historické památky města: klášter svatého Karla Boromejského s neorománskou kaplí, kostel sv. Bartoloměje, socha Panny Marie Karmelské, socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Josefa a socha sv. Floriána, neorenesanční radnice. Ve městě je Galerie uměleckého smaltu a litiny a expozice místního rodáka Ferdiše Duši. Galerie pod širým nebem – svítidla ve tvaru šroubovice DNA zdobená autorskými smalty.
Další objekty ve městě: sportovní letiště, krytá tenisová hala i tenisové kurty, tělocvična TJ Sokol, tenisová hala Panorama Sport, Sportovní a relaxační centrum Kotelna, fitcentrum, koupaliště, Studio Harcovka, dětské dopravní hřiště, pumptracková dráha, lesní stezka Vyhlídka, volnočasové outdoorové centrum Brána Beskyd