1. 7. 1930 (90 let)
Československé státní aerolinie uskutečnily první mezinárodní let do Záhřebu. První pravidelná mezinárodní linka Praha–Bukurešť zahájila provoz roku 1933. ČSA byly založeny 6. 10. 1923 a zprvu létaly jen na vnitrostátních linkách. Členem předchůdce dnešní IATA byly od roku 1929.
1. 7. 1960 (60 let)
Praha překročila hranici milionu obyvatel, a stala se tak velkoměstem. Došlo k připojení obce Ruzyně a částí obcí Ďáblice, Háje, Kunratice a Petrovice. Ke stejnému dni došlo i k rozšíření Brna připojením obcí Bystrc, Holásky, Kníničky, Mokrá Hora a části Moravan.
3. 7. 1950 (70 let)
Český student Jan Zajíc se narodil 3. 7. 1950 ve Vítkově ve Slezsku († 25. 2. 1969). Spáchal sebevraždu po vzoru Jana Palacha. Upálil se na Václavském náměstí v den 21. výročí komunistického puče v únoru 1948. Studoval na Střední průmyslové škole železniční v Šumperku.
11. 7. 1090 (930 let)
„Zderad, statečný rytíř český a rada krále Vratislava, toho dne za příčinou důtklivého žertu, jimž Břetislava, syna královského urazil, od služebníků jeho nedaleko města Brna na Moravě zamordován.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, str. 628)
13. 7. 1925 (95 let)
V Dolních Věstonicích, v horní části pravěkého naleziště, byla prof. Karlem Absolonem nalezena Věstonická venuše. Soška ležela rozlomená na dva kusy ve zbytcích pradávného ohniště. Jde o keramickou sošku nahé ženy z pálené hlíny, datovanou do období
29 000–25 000 př. n. l.
15. 7. 1410 (610 let)
U Grunwaldu (Tannenbergu) došlo k rozhodné bitvě mezi řádem německých rytířů a vítězným polsko-litevským vojskem. Jeden z padesáti praporů spojenecké armády se skládal z českých a moravských žoldnéřů najatých Janem Sokolem z Lamberka, pravděpodobně i s Janem Žižkou z Trocnova.
23. 7. 1895 (125 let)
Brigádní generál František Moravec se narodil v Čáslavi († 26. 7. 1966). Byl československým legionářem, přednostou zvláštní skupiny MNO (zpravodajské ústředny) v Londýně či podnáčelníkem štábu Hlavního velitelství čs. branné moci. Byl jedním z vůdců zahraničního třetího odboje.
24. 7. 1580 (440 let)
Šlechtic Jan Jiří Harant z Polžic a Bezdružic se narodil 24. 7. 1580 na Klenové († po roce 1648). Jakožto evangelík emigroval 1628 do Německa. Vydal své paměti z let 1624 až 1648. Do němčiny přeložil cestopis svého bratra Kryštofa Putování aneb cesta z Království českého do Benátek.
25. 7. 1895 (125 let)
V Teplicích byl zahájen provoz elektrické tramvaje mezi Školním (nyní Benešovým) náměstím a nádražím, ovšem ještě před oficiálním otevřením provozu. Na posledním úseku do Dubí se dojezdilo v 1. čtvrtletí roku 1959. Bylo zde první ukončení trati formou tramvajové smyčky v Čechách.
26. 7. 1945 (75 let)
Vešel v platnost dekret
č. 28/1945 Sb. o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, kterému předcházel dekret o konfiskaci zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.
31. 7. 1920 (100 let)
Opatřením č. 450/1920 Sb. byla k Československu připojena česká část Dolních Rakous – Valticko, Dyjský trojúhelník a Západní Vitorazsko, o celkové rozloze 230 km2. ČSR území získalo na základě Saintgermainské smlouvy. Slovanské osídlení v těchto oblastech je doloženo od 6. století.
1530 (490 let) Kryštof Zajíc z Hazmburka
* 22. 7. 1530
† 22. 2. 1572
český šlechtic, poslední vlastník hradu Hazmburk
1575 (445 let) Kryštof Vetter
* 25. 7. 1575
† 18. 7. 1650
český kartograf, autor mapy Bohemiae Rosa
1860 (160 let) Alfons Mucha
* 24. 7. 1860
† 14. 7. 1939
český secesní malíř, autor Slovanské epopeje
1915 (105 let) Josef Šebánek
* 22. 7. 1915
† 13. 3. 1977
český herec, ztvárnil roli dědy Homolky
1920 (100 let) Dana Medřická
* 11. 7. 1920
† 21. 1. 1983
česká divadelní, televizní a filmová herečka
1925 (95 let) Ivan Medek
* 13. 7. 1925
† 6. 1. 2010
český muzikolog, novinář, hudební publicista a kritik
1930 (90 let) Ota Pavel
* 2. 7. 1930
† 31. 3. 1973
český prozaik a novinář
1950 (70 let) Miloslava Rezková
* 22. 7. 1950
† 20. 10. 2014
čs. olympijská vítězka ve skoku do výšky
1990 (30 let) Václav Havel
5. 7. 1990
v tajných volbách byl zvolen prezidentem ČSFR
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.