Červen 1077 (945 let)
V Norimberku se konal dvorský sjezd, kterého se zúčastnil i kníže Vratislav II. Císař Jindřich IV. pověřil pražského biskupa Jaromíra vedením své kanceláře a jmenoval ho kancléřem. To dočasně utlumilo spory mezi knížetem a biskupem, které se mj. týkaly obnovení jediné diecéze.

Červen 1142 (880 let)
Kníže Vladislav II. (český král Vladislav I.) získal podporu římskoněmeckého krále Konráda III. Stali se příbuznými, neboť se Vladislav oženil s Konrádovou nevlastní sestrou. Říšské vojsko tak vstoupilo do Čech, Konrád Znojemský přerušil obléhání Prahy a vrátil se na Moravu.

Červen 1217 (805 let)
Papež Honorius III. žádal krále Přemysla Otakara I. o uznání práva pražského biskupa Ondřeje na desátky, dále o jeho právo ustavovat kněží a rozhodovat o jejich příslušnosti výhradně před církevní soudy. Honorius III. schválil Ondřejovo vyhlášení interdiktu nad pražskou diecézí.

Červen 1302 (720 let)
Tlak ze strany papeže Bonifáce VIII. proti Václavu II. se stupňoval. Protičeské tažení směřovalo i proti vlastnictví polské koruny. Na stranu papeže přešel i Albrecht I. Habsburský. Vznikla protiváclavovská koalice Říše a římské církve. Václava naopak podpořil Řád německých rytířů.

Červen 1417 (605 let)
Sjezd husitské šlechty ve snaze zmírnit narůstající krizi hledal cestu ke kompromisu s koncilem. Zaslal do Kostnice spis, který měl na podkladě citací z textů významných křesťanských osobností dokázat, že na „obřadu kalicha“ není nic rouhačského. Koncil tuto vstřícnost odmítl.

Červen 1632 (390 let)
Císařské oddíly vedené generálem Matyášem Gallasem vytlačily saské vojsko z Čech a hlavní voj císařské armády pod Valdštejnovým velením postoupil do Bavor, obsazených z velké části Švédy. V polovině června obsadil Albrecht z Valdštejna říšské město Norimberk.

1. 6. 897 (1125 let)
Svatopluk II., velkomoravský údělný kníže, navštívil Arnulfa Korutanského ve Wormsu a zavázal se být jeho spojencem. Nato Mojmír II., Svatoplukův bratr a poslední historicky známý panovník Velkomoravské říše, vyslal proti Svatoplukovi vojsko, nicméně Mojmír sám utrpěl porážku od Arnulfa.

1. 6. 1642 (380 let)
Torstensson úspěšně táhl Slezskem, 1. 6. proběhla bitva u Svídnice, v níž zvítězilo švédské vojsko nad císařskými oddíly sasko­‑lauenburského vévody Františka Alberta. Tímto vítězstvím si Torstensson otevřel cestu dál na Moravu, vydal se na Olomouc, přičemž nejprve obsadil Opavu.

1. 6. 1862 (160 let)
„V Praze bylo konáno první veřejné cvičení staroměstské jednoty sokolské. Bylo to ve vzdušné místnosti Apolla v Ječné ulici na novém městě pražském, odkud se potom v květnu 1863 přestěhoval Sokol do Konviktu.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 504)

5. 6. 1617 (405 let)
Český sněm přijal za příštího krále jako jediného uchazeče a dědice trůnu Ferdinanda Štýrského (budoucího Ferdinanda II.), bratrance bezdětného Matyáše i Rudolfa (podobně i zbylých bratrů Albrechta a Maxmiliána). Volbu mu zaručila Oňatova smlouva mezi rakouskými a španělskými Habsburky.

11. 6. 1842 (180 let)
Vyšel dvorský dekret, který povoloval zaměstnávat děti až od 9 let (za předpokladu, že navštěvovaly alespoň tři roky školu) a od 12 let (pokud školu vůbec nenavštěvovaly). Pracovní doba pro děti do 12 let byla stanovena na 10 hodin a na 12 hodin pro děti od 12 do 16 let.

12. 6. 1887 (135 let)
Český malíř, sochař a medailér František Zuska se narodil 12. 6. 1887 ve Svinařově († 27. 1. 1955). Působil na Pardubicku, po 2. světové válce i na Královéhradecku. Vytvořil zde například řadu sportovních trofejí pro automobilové i cyklistické závody v Lázních Bohdaneč.

15. 6. 1642 (380 let)
Po čtyřdenní obraně se vzdala opevněná Olomouc. Zemské úřady se i s úředníky přesunuly na jih země a do Vídně. Okupovaná Olomouc se stala vojenskou základnou Švédů až do roku 1650. V příštích dnech a týdnech byla obsazena další města střední a severní Moravy.

17. 6. 1917 (105 let)
Za svého pobytu v Rusku uzavřel Tomáš Garrigue Masaryk s francouzským ministrem A. Thomasem smlouvu na přepravu 30 tisíc československých zajatců do Francie. Byla to první smlouva Československé národní rady s jiným státem. Pro zmatky v Rusku se však nerealizovala.

18. 6. 1882 (140 let)
„V Praze byl konán první slet všesokolský, jehož se účastnilo 76 jednot s 1 600 členy pod velením Dr. Miroslava Tyrše. Prvním sletištěm byl Střelecký ostrov v Praze, kde veřejně cvičilo 720 Sokolů. Slet vzbudil značný zájem.“ (Kalendář hist. národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 551)

18. 6. 1942 (80 let)
Po atentátu na Heydricha byl zradou K. Čurdy odhalen tajný úkryt parašutistů v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. 18. 6. 1942 ve 4:15 byl kostel obklíčen a po osmihodinovém boji zde zahynuli oba aktéři atentátu spolu se svými pěti druhy.

20. 6. 1942 (80 let)
V souvislosti s atentátem na Heydricha bylo v Roudnici nad Labem zatčeno 84 studentů reálného gymnázia a průmyslové školy. Podnětem bylo vykonstruované obvinění, že septimán Dvořák chystá atentát na řídícího učitele německé obecné školy. Studenti i studentky sexty a septimy byli, přímo ze školních lavic, převezeni do malé pevnosti v Terezíně k výslechu. Později byli přemístěni do jiných koncentračních táborů či na nucené práce. Pouze někteří z nich se ještě během války vrátili domů.

28. 6. 1577 (445 let)
Na zemském sněmu v Olomouci potvrdil Rudolf II. Habsburský svobody, práva a privilegia Moravského markrabství a přijal hold moravských stavů. V těchto dnech byl urovnán spor moravských stavů s olomouckým biskupem Janem XVIII. Mezounem z Telče.

29. 6. 1617 (405 let)
Ferdinand II. byl v Chrámu sv. Víta za asistence kardinála Františka z Ditrichštejna korunován na českého krále. Jako český král vládl 20 let a kardinála přežil jen o půl roku. František byl rádcem čtyř Habsburků – Rudolfa II., Matyáše, Ferdinanda II. i Ferdinanda III.

29. 6. 1882 (140 let)
Ministerským nařízením bylo ustaveno, aby s ohledem na potřeby státní služby prokázali všichni posluchači právnické fakulty české univerzity při státních zkouškách znalost němčiny. Studující práva na německé univerzitě v Praze znalost češtiny prokazovat nemuseli.

1722 (300 let) Jiří A. Benda
* 30. 6. 1722
† 6. 11. 1795
český klasicistní skladatel, zakladatel melodramatu, inspirován J. J. Rousseauem

1737 (285 let) Arnošt K. z Kounic
* 6. 6. 1737
† 19. 5. 1797
moravský šlechtic, mecenáš malířů, hudebních skladatelů, mj. W. A Mozarta

1747 (275 let) Leopold Koželuh
* 26. 6. 1747
† 7. 5. 1818
český hudební skladatel, autor kantáty ke korunovaci Leopolda II. českým králem

1757 (265 let) Jan Rudolf Czernin z Chudenic
* 9. 6. 1757
† 23. 4. 1845
český šlechtic, spoluzakladatel buditelských spolků

1882 (140 let) František Cína Jelínek
* 6. 6. 1882
† 3. 2. 1961
český krajinář malující v plenéru, lyžař a cyklista

1882 (140 let) Rudolf Těsnohlídek
* 7. 6. 1882
† 12. 1. 1928
český spisovatel, básník, dramatik, novinář, autor bajky Liška Bystrouška

1912 (110 let) Viktor Fischl
* 30. 6. 1912
† 28. 5. 2006
český spisovatel, izraelský diplomat, nositel Řádu T. G. Masaryka III. třídy

1917 (105 let) Zbyněk Žába
* 19. 6. 1917
† 15. 8. 1971
český egyptolog, podílel se na založení ČS egyptologického ústavu

1917 (105 let) Josef Kainar
* 29. 6. 1917
† 16. 11. 1971
český básník, spisovatel, hudebník, textař jazzové, beatové a folkové hudby

1922 (100 let) Josef Kemr
* 20. 6. 1922
† 15. 1. 1995
český divadelní, televizní a filmový herec, Cena Thálie za celoživotní dílo

1932 (90 let) Bohuslav Ondráček
* 27. 6. 1932
† 7. 6. 1998
český hudební skladatel, producent Golden Kids

1947 (75 let) Taťána Fišerová
* 6. 6. 1947
† 25. 12. 2019
česká herečka, spisovatelka, moderátorka, politička, občanská aktivistka