1. 4. 1628 (395 let)
Ferdinand II. jmenoval Valdštejna „císařským nejvyšším polním hejtmanem a generálem Oceánského a Baltického moře“. V lednu mu postoupil vévodství meklenburské a v únoru jako léno Zaháňsko. Začal tak upevňovat své postavení v Pobaltí a přikročil k budování císařského loďstva.

4. 4. 1323 (700 let)
Král Jan nechal převézt svého sedmiletého syna Václava do Francie na výchovu ke dvoru jeho strýce, krále Karla IV. Sličného. 15. 5. 1323 se zde konal sňatek Václava se stejně starou Blankou z Valois. Na Karlově dvoře byl Václav i biřmován, a tak přijal jméno svého kmotra Karla.

5. 4. 1968 (55 let)
Byl založen Klub angažovaných nestraníků (KAN). Hlasováním na ustavující schůzi byli z členství vyloučeni členové politických stran. V krátké době měl KAN 40 až 50 tisíc zájemců o členství. Na podzim 1968 ale úřady neschválily jeho stanovy a činnost byla úředně ukončena.

7. 4. 1423 (600 let)
Na sjezdu nového bratrstva v Německém Brodě došlo k založení Žižkova tzv. Menšího (Nového) Tábora. Současně zde byl vydán (snad) organizační řád známý pod názvem Žižkův vojenský řád. Řád měl 12 bodů a měl přispět k poslušnosti vojska. Za svůj si jej nejvíce vzala tzv. orebitská šlechta.

8. 4. 1258 (765 let)
„Přemysl, krále Václava syn, jel z hradu pražského, když se náhle strhl vítr veliký a rytíře, jedoucího za knížetem, svrhl s mostu do příkopu. Kůň se zabil, ale rytíři se nic nestalo. Téhož dne vítr mnohá stavení po městě zbořil.“ (Kalendář hist. národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 339)

9. 4. 1523 (500 let)
Král Ludvík se při návratu do Uher zastavil v Olomouci, kde na žádost moravských stavů potvrdil jejich privilegia a urovnal spory mezi pány a rytíři o obsazování městských úřadů. Moravští stavové mu naopak povolili mimořádnou berni na úhradu jeho dluhů a na vojenskou výpravu proti Turkům.

9. 4. 1948 (75 let)
Na základě retribučních dekretů prezidenta republiky vznikly tři typy institucí, které legitimně trestaly zločiny spáchané v době tzv. ohrožení republiky. Činnost zahájily mimořádné lidové soudy, které v poválečném období soudily případy kolaborantství za okupace.

14. 4. 1608 (415 let)
V Ivančicích na Moravě se sešel sněm šlechty a prelátů, který sesadil Ladislava Berku z Dubé z hejtmanského úřadu a zvolil do čela země direktorium pod vedením Karla z Lichtenštejna. Hlavou poselstva k vyjednávání s Rakousy a Uhrami byl zvolen Karel st. ze Žerotína.

16. 4. 1813 (210 let)
Byl vydán nový finanční patent, umožňující vydání anticipačních listů ve výši 45 milionů zlatých. Šlo o papírové peníze, které na rozdíl od předchozích bankocetlí vydávaných bez krytí v nepřiměřeném množství měly být přísně anticipovány (musely brát v úvahu státní příjmy).

14. 4. 1938 (85 let)
Byl objeven Dóm gigantů v Javořičských jeskyních v Olomouckém kraji. Tyto jeskyně představují komplikovaný podzemní systém chodeb, dómů a propastí a vynikají rozsáhlou krápníkovou výzdobou. Ta je k vidění zejména v Dómu gigantů (původně Dóm gigantických krápníků) a Suťovém dómu.

19. 4. 1713 (310 let)
V tajné dvorské radě byla vyhlášena pragmatická sankce, v níž se císař Karel VI. pokusil zajistit nástupnictví v habsburských državách i v ženské linii (tzv. po přeslici). Tento nový nástupnický řád stanovil nedílnost monarchie i v případě vymření mužské linie Habsburků.

21. 4. 1918 (105 let)
V Římě byla uzavřena smlouva mezi italskou vládou a Československou národní radou o formování pravidelných vojenských jednotek v Itálii. Na základě této smlouvy vznikla Československá divize v Itálii přeměněná v prosinci 1918 na Československý armádní sbor v Itálii.

21. 4. 1938 (85 let)
Německá armáda měla podle plánu s minimálními ztrátami na životech obsadit ČSR. Základy plánu stanovil A. Hitler na schůzce s vrchním velitelem Wehrmachtu W. Keitelem 21. 4. 1938. Plán útoku na Československo nesl název Fall Grün. První plán z roku 1935 měl krycí název Schulung.

22. 4. 1418 (605 let)
„Koncil kostnický v XLV všeobecném sedění svém rozkazem papežovým prohlášen byl za skončený… Tím ukončen byl sněm církevní, na němž odsouzeni byli čeští Mistři Jan z Husince a Jeroným Pražský.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, s. 381)

22. 4. 1953 (70 let)
Usnesením č. 17/1953 zřídila vláda úřad tiskového dohledu. Tento cenzurní úřad nebyl zřízen zákonem a vláda jej budovala jako svůj „neveřejný úřad“, a dokonce své usnesení ani nepublikovala. Po roce přešel úřad pod ministerstvo vnitra jako Hlavní správa tiskového dohledu.

23. 4. 1988 (35 let)
Arcibiskup pražský, kardinál František Tomášek vydal symbolicky v den svátku sv. Vojtěcha pastýřský list, ve kterém požadoval nevměšování státu do vnitřního života církve. Směřoval jej premiérovi Lubomíru Štrougalovi a připomínal v něm perzekuci, které je církev vystavována.

24. 4. 1938 (85 let)
Předseda Sudetoněmecké strany Konrad Henlein vyhlásil v Karlových Varech na stranickém sjezdu tzv. Karlovarský program jako souhrn požadavků na československou vládu. Program obsahoval osm bodů, které vznikly po poradě s Adolfem Hitlerem 28. 3. 1938.

27. 4. 1978 (45 let)
Aktivisté Charty 77 založili Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, který sledoval osudy osob, jež byly trestně stíhány za projevy svého přesvědčení nebo se staly obětí policejní či justiční zvůle, upozorňovala na ně domácí i zahraniční veřejnost a snažila se jim i jejich rodinám pomoci.

28. 4. 1898 (125 let)
Český herec, zpěvák, libretista, překladatel a hudebník František Paul se narodil 28. 4. 1898 v Pardubicích († 8. 11. 1976). Se svou třetí ženou herečkou Evou Šenkovou měl dceru, taktéž herečku, Janu Paulovou. Celkem byl otcem 7 dětí. Od roku 1954 působil v Hudebním divadle Karlín.

28. 4. 1948 (75 let)
Od tohoto dne do konce roku 1948 přijal parlament sérii znárodňovacích zákonů. Byly zestátněny průmyslové a potravinářské závody nad 50 zaměstnanců, podniky stavební, dopravní, polygrafické, velkoobchod a zahraniční obchod, cestovní kanceláře a léčebné ústavy.

1233 (790 let) Přemysl Otakar II.
* 1233
† 26. 8. 1278
český král, moravský markrabě, vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský

1348 (675 let) Karlova univerzita
7. 4. 1348
první ve střední Evropě, fakulty artistická, právnická, lékařská, bohoslovecká

1873 (150 let) Jan Janský
* 3. 4. 1873
† 8. 9. 1921
český lékař a objevitel čtyř základních krevních skupin

1873 (150 let) Antonín Švehla
* 15. 4. 1873
† 12. 12. 1933
český politik, 3x předseda vlády, předseda agrární strany, hostivařský statkář

1883 (140 let) Jaroslav Hašek
* 30. 4. 1883
† 3. 1. 1923
český spisovatel, publicista a novinář, autor humoristického románu o Švejkovi

1883 (140 let) Hugo Francis Bezděk
* 1. 4. 1883
† 19. 9. 1952
česko­‑americký sportovec, hráč amerického fotbalu, pozdější trenér

1913 (110 let) Jan Anastáz Opasek
* 20. 4. 1913
† 24. 8. 1999
římskokatolický kněz, básník, teolog, opat břevnovského kláštera

1913 (110 let) Ljuba Hermanová
* 23. 4. 1913
† 21. 5. 1996
česká herečka, muzikálová a operetní zpěvačka a šansoniérka

1923 (100 let) Josef Langmiler
* 12. 4. 1923
† 8. 8. 2006
český divadelní, filmový, televizní, rozhlasový herec a uznávaný dabér

1923 (100 let) Stanislav Konopásek
* 18. 4. 1923
† 6. 3. 2008
český hokejista, stříbro z OH 1948 ve Svatém Mořici, mistr světa 1947, 1949

1923 (100 let) Lubomír Lipský
* 19. 4. 1923
† 2. 10. 2015
český divadelní, filmový a televizní herec a komik, bratr režiséra Oldřicha Lipského

1928 (95 let) Kamila Moučková
* 8. 4. 1928
† 24. 11. 2020
česká rozhlasová hlasatelka a první televizní moderátorka zpráv