Září 1598 (425 let)
Rudolf II. povýšil Hradčany na královské město. Samostatným městem byly do roku 1784. Hradčany vznikly jako třetí pražské město, a to po Starém Městě a Menším Městě (nynější Malá Strana). Byly úzce svázány a správně závislé na Pražském hradě. Čtvrtým pražským městem bylo Nové Město.

1. 9. 1643 (380 let)
K Brnu přitáhly švédské jednotky generála Leonnarta Torstensona. Rozložily se na výšinách u Slatiny, kterým se dosud říká Švédské valy či Švédské šance. K útoku na město Brno nedošlo, proběhly jen drobné boje. Švédské jednotky byly 9. září 1643 odvolány na sever Německa.

2. 9. 1938 (85 let)
Premiéra českého filmu Klapzubova jedenáctka podle povídky Eduarda Basse v režii Ladislava Broma, který se ve filmu objevil v roli druhého hlasatele. Ústřední manželský pár Klapzubových ztvárnili Theodor Pištěk a Antonie Nedošínská. V roce 1968 vznikl na stejné téma televizní seriál.

3. 9. 1448 (575 let)
Poděbradská jednota pod vedením Jiřího z Poděbrad dobyla Prahu. V noci z 2. na 3. září obsadila pevnost Vyšehrad a následně pronikla do Nového i Starého Města pražského. Díky této akci došlo k upevnění moci Jiřího z Poděbrad, završené jeho korunovací na českého krále v roce 1458.

6. 9. 1253 (770 let)
Police nad Metují byla králem Přemyslem Otakarem II. povýšena na městečko převedením práva pořádat trhy z Provodova. První zmínka o obci je z roku 1213 v listině krále Přemysla Otakara I. Název police odkazuje na staročeské označení vsi na rovině, v otevřeném terénu.

6. 9. 1673 (350 let)
Položení základního kamene chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Budoval se 100 let a na stavbě se vystřídaly 3 generace barokních architektů. Kryštof Dientzenhofer (loď a průčelí 1704–1711), jeho syn Kilián Ignác (kněžiště a kupole 1737–1752) a zeť Kiliána, A. Lurago (věž 1755).

7. 9. 1848 (175 let)
Český podnikatel a mecenáš Alexandr Brandejs se narodil v Hřebečníkách 7. 9. 1848 († 19. 5. 1901). Vlastnil statek v Suchdole u Prahy, kde měl velkou sbírku umění a kam zval tehdejší umělce, které finančně podporoval. Jeho kůň byl modelem pro sochu sv. Václava na Václavském náměstí.

7. 9. 1938 (85 let)
Před budovou Krajského soudu v Moravské Ostravě došlo k zásahu policejních jednotek proti skupině několika set stoupenců Henleinovy Sudetoněmecké strany. Henleinovci demonstrovali za propuštění Němců uvězněných ve zdejší věznici za pašování zbraní z Německa do ČSR.

9. 9. 1908 (115 let)
V českých zemích byla oficiálně použita daktyloskopie (nauka o kožních papilárních liniích). V Praze od roku 1891 koncipista F. Protivenský pokusně snímal otisky prstů vězňů pro studijní účely a od roku 1903 na své náklady pořizoval daktyloskopické otisky a zakládal je do soukromé sbírky.

16. 9. 1883 (140 let)
Otevření nynější rozhledny na Libíně u Prachatic. Původně byla pojmenována po korunním princi Rudolfovi. Věž vídeňského architekta Vyskočila je vysoká 27 m a na její vrchol vede 138 schodů. Od roku 1935 byla rozhledna ve správě KČT. V roce 1994 byla opravena do dnešní podoby.

16. 9. 1938 (85 let)
Premiéra filmové historické komedie Cech panen kutnohorských režiséra Otakara Vávry podle her Ladislava Stroupežnického Paní mincmistrová a Zvíkovský rarášek. Pracovní název filmu byl Mikuláš Dačický z Heslova, což je ústřední postava ztvárněná Zdeňkem Štěpánkem.

20. 9. 1963 (60 let)
Premiéra filmu Vojtěcha Jasného Až přijde kocour. Tato filmová pohádka pro dospělé byla významným experimentem v oblasti barevného filmu a trikových záběrů. Hlavní roli (dvojroli) ztvárnil Jan Werich jako svou poslední filmovou roli. Jan Werich se podílel i na scénáři.

23. 9. 1938 (85 let)
Vyhlášení všeobecné mobilizace československé branné moci ve 22:15. Mobilizace povolala celkem 1 250 000 mužů do zbraně. K dispozici bylo 350 tanků, 5 000 dělostřeleckých hlavní a 950 bojových letounů. Narukovalo i 40 % sudetských Němců. Armádní štáb sídlil na zámku v Račicích.

28. 9. 1898 (125 let)
Po trati tzv. zelené linky pražské koňky z Josefského náměstí (dnešní náměstí Republiky) do Královské obory vyjela elektrická tramvaj. S ní byla koňka v souběhu ještě do 18. října 1898. Koňka byla v provozu od roku 1875 a v letech 1898 –1905 byla přebudována na elektrickou dráhu.

28. 9. 2018 (5 let)
Po několikaměsíčních opravách byl uveden do provozu staroměstský orloj. Jeho spuštěním byly zahájeny oslavy stého jubilea vzniku Československa. Rekonstrukce samotného orloje byla poslední fází celkové rekonstrukce Staroměstské radnice. Apoštolové se objevili v 18 hodin.

29. 9. 1363 (660 let)
V Praze začal kázat rakouský kazatel Konrád Waldhauser. Byl povolán z podnětu Karla IV., aby působil mezi německým měšťanstvem k nápravě mravů. Kázal německy v kostelích sv. Havla a Panny Marie před Týnem. Jeho kázání byla velmi populární, údajně na ně chodili i pražští židé.

29. 9. 1883 (140 let)
Divadlo Františka Xavera Šaldy v Liberci zahájilo svou činnost. Slavnostní zahajovací představení se konalo od 17 hodin po položení závěrečného kamene. Základní kámen byl položen 15. září 1881. Architekty budovy byli proslulí architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer.

29. 9. 1938 (85 let)
Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier dojednali Mnichovskou dohodu. Ta byla podepsána ve všech jazykových verzích po půlnoci, tj. až 30. září 1938. Termín na postoupení československého pohraničí byl 10. říjen. Dohoda je ukázkou politiky ústupků, tzv. appeasementu.

29. 9. 1968 (55 let)
V Československu vstoupila v platnost vyhláška zavádějící pětidenní pracovní týden. Dvoudenní volno bylo původně jen každý druhý víkend. Do roku 1990 byly vyhlašovány pracovní soboty, kterými se nahrazovala volna ve svátek. Dva volné dny přispěly k rozmachu chataření a chalupaření.

30. 9. 1938 (85 let)
Československá vláda přijala podmínky Mnichovské dohody, kterou podepsali představitelé čtyř evropských mocností, včetně spojenecké Británie a Francie. Bezprostředním následkem Mnichova bylo nucené postoupení Sudet Německu a dalších československých území Polsku a Maďarsku.

1378 (645 let) Jan Očko z Vlašimi
17. 9. 1378
papežem Urbanem VI. jmenován historicky prvním českým kardinálem

1583 (440 let) Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna
* 14. 9. 1583
† 25. 2. 1634
český vojevůdce a politik

1723 (300 let) Karel VI.
5. 9. 1723
korunovace českým králem v Praze s přízviskem Karel II., 29. český král

1753 (270 let) Bernhard Vinzenz Adler
* 13. 9. 1753
† 9. 8. 1810
zemský lázeňský lékař, zakladatel Františkových Lázní

1848 (175 let) Václav Robert hrabě z Kounic
* 26. 9. 1848
† 14. 10. 1913
český šlechtic, politik a patron české studentské koleje v Brně

1893 (130 let) Bohuslav Dimitrij Všetička
* 25. 9. 1893
† 19. 8. 1942
československý generál, legionář, představitel Obrany národa

1913 (110 let) Josef „Pepi“ Bican
* 25. 9. 1913
† 12. 12. 2001
česko­‑rakouský fotbalista, člen Klubu ligových kanonýrů

1918 (105 let) Martin Růžek
* 23. 9. 1918
† 18. 12. 1995
český herec a sportovní nadšenec, vlastním jménem Erhard Martin

1923 (100 let) Luba Skořepová
* 21. 9. 1923
† 23. 12. 2016
česká divadelní, filmová, televizní i rozhlasová herečka a spisovatelka

1933 (90 let) Josef Kadraba
* 29. 9. 1933
† 5. 8. 2019
československý fotbalový reprezentant, mistr světa
(Chile, 1962)

1943 (80 let) Václav Postránecký
* 8. 9. 1943
† 7. 5. 2019
český herec, režisér a divadelní pedagog, držitel Ceny Thálie

1943 (80 let) Jaroslav Wykrent
* 10. 9. 1943
† 12. 3. 2022
český hudební skladatel, dvorní textař a autor písní Marie Rottrové