Leden 1249 (775 let)
Král Václav I. sestavil na Moravě vojsko ze svých přívrženců (biskup Bruno ze Schauenburku a správce břeclavské provincie Oldřich Korutanský) a rakouských i uherských pomocných sborů, vytáhl ku Praze, 13. února obsadil Vyšehrad a oblehl Pražský hrad.
Počátek ledna 1279 (745 let)
V Jihlavě se konala svatba prince Václava (pozdějšího krále Václava II.) s dcerou krále Rudolfa Habsburského Gutou (Jitkou) a jeho syna Rudolfa s desetiletou Anežkou Přemyslovnou. Šlo čistě o formální obřad, po němž se dětské manželské páry opět rozešly.
Leden 1379 (645 let)
Jednání říšského sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem, který se zabýval otázkou schizmatu (dvojpapežství). Václav IV. se postavil za prohlášení kurfiřtů, jež podporovalo papeže Urbana VI. proti avignonskému papeži Klimentovi VII. Novým pražským arcibiskupem se stal Jan z Jenštejna.
3. 1. 1934 (90 let)
V hnědouhelném dole Nelson III. v Oseku u Duchcova došlo k výbuchu a následnému požáru, který si vyžádal 142 obětí. Po zemřelých hornících zůstalo 128 vdov a 266 sirotků. Bertolt Brecht napsal báseň připomínající osud pozůstalých, v českém překladu Balada o vdovách z Oseku.
5. 1. 1739 (285 let)
Vyhlášeny generální cechovní artikule, které sjednotily cechovní předpisy v českých zemích. Pravomoc cechů byla v souladu s merkantilistickou teorií omezena a jejich činnost podřízena státnímu dozoru. Artikule také zakazovaly mistrům usnášet se o cenách výrobků.
6. 1. 1584 (440 let)
V Čechách skončila platnost juliánského kalendáře (Slezsko 12. 1. a Morava 3. 10.). 17. 1. byl první den platnosti gregoriánského kalendáře v Čechách. Reformu realizoval císař Rudolf II. Pravoslavné země juliánský kalendář opustily výrazně později (Rusko 1918, Řecko 1923).
10. 1. 1289 (735 let)
U dvora krále Václava se objevil v doprovodu Mikuláše Opavského polský šlechtic Kazimír Bytomský s nabídkou polské koruny, což byl počátek velmocenské politiky Václava vůči Polsku. V letech 1289–1292 získal Václav II. Kladsko, Bytomsko, Opolí, Těšínsko a Krakovsko.
13. 1. 1464 (560 let)
Jiří z Poděbrad vydal v Olomouci listinu, v níž slavnostně proklamoval neoddělitelnost Čech a Moravy, přičemž Morava se zde neuvádí jako léno českého krále, ale jako rovnocenná země. Listina však byla zapomenuta a nevešla do kodexu zemských privilegií.
19. 1. 1354 (670 let)
„List císaře Karla IV., v němž z moci císařské Pražany na věčné časy, příkladem Jindřicha VII., děda svého, osvobozuje od všelijakých mejt, cel a daní z jakýchkoli koupí, zboží a věcí.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, s. 60)
23. 1. 1919 (105 let)
Po vypršení ultimáta zaslaného polským zástupcům v Těšíně zahájilo československé vojsko útok na Polskem obsazenou část Těšínska, čímž začala sedmidenní válka mezi Československem a Polskem. Na nátlak Dohody byl zastaven postup československých jednotek.
1334 (690 let) markraběcí titul Karla IV.
v lednu 1334 mu král Jan Lucemburský udělil titul markraběte moravského
1564 (460 let) Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
* 1564 (????)
† 21. 6. 1621
český šlechtic, spisovatel, válečník, diplomat, cestovatel
1579 (445 let) Jáchym Oldřich z Hradce
* 24. 1. 1579
† 23. 1. 1604
český šlechtic, karlštejnský purkrabí a komorník císaře Rudolfa II.
1609 (415 let) Václav Eusebius Popel z Lobkovic
* 20. 1. 1609
† 22. 4. 1677
český šlechtic, císařský politik a vojevůdce
1759 (265 let) Alois Josef Krakovský z Kolovrat
* 21. 1. 1759
† 28. 3. 1833
český šlechtic, 24. arcibiskup pražský
1969 (55 let) Sebeupálení Jana Palacha
16. 1. 1969
na protest proti okupaci a ústupu od dřívější polednové politiky
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.