září 1427 (590 let)
Umírnění kališníci. Tak se nazývala husitská šlechta, jež se vyhranila vůči radikálním husitům a stoupencům mistra Jana Husa. Ti v Praze totiž zavedli radikální husitismus pražského souměstí. Neboli prosazování čtyř pražských artikulů. Svou moc drželi až do bitvy u Lipan.

září 1652 (365 let)
Do Prahy přijeli říšští kurfi řti, kde na ně čekal Ferdinand III. Habsburský, aby projednali zvolení jeho syna budoucím císařem. Ferdinandovi se díky diplomatickému jednání podařilo uspět u rozhodování a jeho prvorozený syn se stal roku 1653 římským králem a později i císařem.

září 1732 (285 let)
V Meziříčí se konala kázání emigrantů, kteří vyzývali obyvatele k zakročení proti vrchnosti. O den později se vydali do Opočna na hrabství, kde žádali o navrácení staré víry. Hrabě Colloredo odmítl vyjednávat. Vzbouřenci neustoupili a předložili listinu Memoriál s požadavky vůči vrchnosti.

září 1742 (275 let)
V Praze se mezi místní posádku dostala zpráva o poslání sboru maršála Mailleboise na pomoc Francouzům. Vojsku se sice s pomocí podařilo vypudit nepřítele z Bavorska, ale netrvalo dlouho a rakouské sbory posílily vojsko v Čechách a vytlačily Francii. Praha si mohla na chvíli oddechnout.
 
1. 9. 1707 (310 let)
Švédský král Karel XII. a císař Josef I. uzavřeli mezinárodní smlouvu, která měla zlepšit postavení slezských evangelíků a umožnit jim pokojně konat bohoslužby. Církvi byly navráceny školy, kostely, evangeličtí kazatelé směli navštěvovat nemocné a vysluhovat jim večeři Páně.

1. 9. 1757 (260 let)
Za nepřítomnosti Fridricha II. rakouská vojska vpadla na území Slezska. Pochod byl velmi pomalý, ale nakonec princ Karel Lotrinský rozhodl, že společně s vojsky vtrhnou do slezské metropole Svídnice a obklíčí celou její část. Město padlo do rukou Rakušanů 12. listopadu.

1. 9. 1997 (20 let)
Podle zákona č. 140/1996 byly zpřístupněny svazky bývalé StB. Bylo umožněno studovat svazky kategorií tajných spolupracovníků StB a materiály osob sledovaných. Oprávněným žadatelům byly poskytnuty archiválie mladší 30 let jako studijní materiál. V archivu se nacházelo 60 tisíc dílů.

2. 9. 1602 (415 let)
Na nátlak papežského nuncia byla císařským nařízením zakázána činnost českobratrských sborů. Venkovanům a poddaným byl přikázán přestup ke katolictví. Trest vyhoštění čekal lid o Velikonocích, kdy při zpovědi přijali svátost oltářní jen pod způsobou chleba.

2. 9. 1947 (70 let)
Milionářské dávky, které měly pokrýt škody v zemědělství způsobené mimořádným suchem, byly vládou zamítnuty. Nekomunistické strany vedly spor s komunisty, kteří si chtěli prosadit svou. Nakonec vláda přijala kompromisní návrh o „mimořádné dávce z majetku a nadměrných zisků“.

9. 9. 1982 (35 let)
Při návštěvě vůdce libyjské revoluce Muammara Kaddáfího v tehdejším socialistickém Československu byla podepsána Smlouva o přátelství a spolupráci mezi ČSSR a Libyjskou arabskou lidovou socialistickou džamáhiríjí. Podepsání se zúčastnil i 8. prezident Československa Gustáv Husák.

11. 9. 1697 (320 let)
Proběhla poslední velká bitva mezi křesťanskou Evropou a osmanskou říší – bitva u Zenty pod vedením prince Evžena Savojského. Tomu se podařilo společně s vojsky porazit Turky a donutit je zahájit mírová jednání. V turecké historii se porážka zapsala jako jedna z nejdrtivějších.

12. 9. 1277 (740 let)
Byla uzavřena dodatková smlouva k dohodě z 26. listopadu 1276. Smlouva zjišťovala správnost některých článků Zlaté buly sicilské z roku 1212, zavazovala českého panovníka k účasti na říšských výpravách, říšských sněmech a v neposlední řadě i k účasti na římské korunovační jízdě.

12. 9. 1277 (740 let)
Přemysl Otakar I. se vrací do Čech, kde se vedou pohraniční spory a nájezdy na královské zboží. Nesrovnalosti se Přemysl rozhodl řešit Dodatkovou smlouvou, která upravovala vztah českého krále k říši, upřesňovala Zlatou bulu sicilskou a nedotknutelnost hranic Českého království.

12. 9. 1782 (235 let)
Císařsko-královská a arcibiskupská univerzita v Brně. Tak se jmenovala dnes známá Univerzita Palackého v Olomouci, která byla na čas přestěhována do Brna. Netrvalo dlouho a roku 1782 císař Josef II. vydal dekret o přemístění univerzity zpět do rodného města.

15. 9. 1867 (150 let)
Narodil se básník Petr Bezruč (vlastním jménem Vladimír Vašek), autor básnické sbírky Slezské písně, které promlouvají za národní a sociální zájmy českých obyvatel Slezska. Historici se však dohadují, zda autorem některých básní nebyl blízký přítel Petra Bezruče.

17. 9. 1942 (75 let)
Zahájena akce E na příkaz Karla Hermanna Franka. V protektorátu gestapo hromadně zatýkalo rodiny emigrantů a příslušníků čs. armády v zahraničí, které žily ve společné domácnosti. To jim mělo zabránit v podpoře činnosti parašutistů. Počet rukojmích se v Čechách a Moravě pohyboval kolem 1 900 osob.

23. 9. 1937 (80 let)
Po dohodě s československou vládou byla vydána bula, která sjednotila hranice československých diecézí a uvedla je do souladu se státními hranicemi. Výjimkou byly jejich severovýchodní časti. Bula byla pro Československo velkou výhodou z důvodu zabezpečování státních hranic.

24. 9. 1932 (85 let)
Po vyčerpávajícím vyšetřování se konal soud s funkcionáři organizace Volkssport. Na základě rozhodnutí Krajského soudu v Brně byli všichni obžalovaní uznáni vinnými z vlastizrady, neboť úzce spolupracovali s NSDAP a SA v Německu.

28. 9. 1092 (925 let)
Den, kdy byla vydána Břetislavova dekreta. Soubor právních předpisů a nejstarší česká právní památka, která měla směřovat k zmizení všech pohanských zvyků a obsahovat informace o raně středověké společnosti. Dekreta byla vyhlášena českým knížetem Břetislavem I. v Hnězdně.

28. 9. 1322 (695 let)
Proběhla rozhodující bitva u Mühldorfu. Vojenský střet mezi bavorským vévodou Ludvíkem Bavorem a rakouským vévodou Fridrichem Sličným o královský titul v římské říši poblíž města Mühldorf na Innu. Díky přesile českých vojsk v čele s králem Janem Lucemburským Bavorsko zvítězilo.