4. 7. 1948 (70 let)
Vstoupil v platnost zákon umožňující zrušit smlouvu o užívání bytů, ve kterých bydlí osoby státně nespolehlivé. Tohoto zákona se začalo užívat při realizaci tzv. akce B, při níž bylo vystěhováno na dobu zhruba čtyř let několik tisíc rodin (zejména z Prahy, Brna a Bratislavy).

5. 7. 1908 (110 let)
Národní technické muzeum bylo založeno 5. 7. 1908 jako Technické muzeum Království českého. Své první expozice otevřelo 28. 9. 1910 ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí. Dnes sídlí NTM v budově na Letné, postavené v letech 1938 až 1941 dle návrhu architekta Milana Babušky.

7. 7. 1908 (110 let)
Český spisovatel a publicista prof. Bedřich Svatoš se narodil 7. 7. 1908 v Bělči (zemř. 5. 4. 1990). Po roce 1948 žil ve Francii, vyučoval češtinu na univerzitách v Lille a Bruselu, zároveň byl profesorem němčiny na Vysoké obchodní škole v Lille. Obdržel belgický Řád krále Alberta I.

8. 7. 1443 (575 let)
Ve farním kostele v Kutné Hoře proběhla v červenci 1443 velká synoda o sporných církevních otázkách mezi stranou táborskou a stranou husitského teologa Jana z Rokycan. Tomuto tzv. hádání předcházel sněm roku 1441, kde byly ujednány zásady husitského vyznání závazné pro všechny.

10. 7. 1868 (150 let)
Česká spisovatelka Růžena Svobodová, roz. Čápová, se narodila 10. července 1868 v Mikulovicích (zemř. 1. 1. 1920). Je zakladatelkou ženského psychologického románu. Hlavním hrdinou je často žena nebo dítě. Byla manželkou básníka F. X. Svobody, milostný vztah měla s F. X. Šaldou.

11. 7. 1913 (105 let)
Český spisovatel, malíř, ilustrátor, lidový vypravěč Zdeněk Galuška se narodil 11. července 1913 v Uherském Ostrohu (zemř. 13. 2. 1999). Autor populárních soudniček, které byly vydány v souborech Slovácko sa súdí (1947) a Slovácko se nesúdí (1972), známé z televizního seriálu.

12. 7. 1908 (110 let)
K 60. výročí Slovanského sjezdu (1848) se konal v Praze II. slovanský sjezd za účasti zástupců všech slovanských národů kromě Lužických Srbů. Cílem sjezdu bylo posilovat vědomí slovanské solidárnosti praktickým kulturním i hospodářským sbližováním. Sjezdu předsedal T. G. Masaryk.

13. 7. 1918 (100 let)
Národní výbor československý byl orgánem české (československé) politické reprezentace na konci první světové války. Vznikl v Obecním domě 13. července 1918 přetvořením Národního výboru. Jeho úkolem byla příprava převzetí státní moci a vypracování zákonů nového státu.

14. 7. 1683 (335 let)
Druhé obléhání Vídně vojsky osmanské říše (14. 7. – 12. 9. 1683) skončilo vítězstvím jejich obránců. Turecko-tatarské hordy pronikly až k Brnu a Přerovu, kde loupily a drancovaly. Porážka spojenou polsko- -rakouskou armádou znamenala počátek konce osmanského panství v Uhrách.

19. 7. 1578 (440 let)
Ferdinand II. Habsburský, císař římský, král český, uherský a chorvatský, markrabě moravský, arcivévoda rakouský a vévoda štýrský, se narodil 9. 7. 1578 ve Štýrském Hradci († 15. 2. 1637 ve Vídni). Českým zemím vládl 1619–1637, jeho korunovace proběhla v Praze již 29. 6. 1617.

21. 7. 1773 (245 let)
Na nátlak evropských panovníků byl jezuitský řád 21. července 1773 z příkazu papeže Klementa XIV. zrušen, ovšem v nekatolických zemích (Rusku a Prusku) byl tento příkaz ignorován. Řád byl obnoven papežem Piem VII. v roce 1814. Založen byl již v roce 1534 sv. Ignácem z Loyoly.

23. 7. 1503 (515 let)
Uherská, česká a římská královna, manželka Ferdinanda I. Anna Jagellonská, dcera Vladislava Jagellonského, se narodila 23. července 1503 v Budíně (zemř. 27. 1. 1547 v Praze). Ferdinand I. nechal postavit na její počest renesanční belvedér, tzv. Letohrádek královny Anny.

23. 7. 1848 (170 let)
Došlo k založení Kladenského kamenouhelného těžařstva (tvořili ho pražský mlynář V. Novotný a stavební podnikatelé V. Lanna a bratři Kleinové) a roku 1851 vzniklo Kladenské železářské těžařstvo, ty se roku 1857 spojily s dalšími dvěma podniky v Pražskou železářskou společnost.

24. 7. 1848 (170 let)
Na třetí parlamentní schůzi ústavodárného říšského sněmu přednesl jeho nejmladší poslanec Hans Kudlich ze Slezska (z Úvalna) návrh na zrušení poddanských vztahů včetně všech z toho vyplývajících povinností jako roboty a desátků. Tím se zapsal do dějin jako osvoboditel sedláků.

25. 7. 1508 (510 let)
Svatojakubský sněm vyhlásil svatojakubský mandát, jenž následně vydal 10. 8. 1508 král Vladislav Jagellonský. Byl namířen proti jednotě bratrské, přikazoval uzavření jejich sborů, pálení knih a převod učitelů ke katolíkům. Zůstal nástrojem rekatolizace až do počátku 17. století.

863 (1155 let)
Cyril a Metoděj 5. 7. 863 přišli na Velkou Moravu

1773 (245 let)
Josef Jungmann
* 16. 7. 1773
† 14. 11. 1847
český jazykovědec, slovníkář, spisovatel a překladatel

1853 (165 let)
Teréza Nováková
* 31. 7. 1853
† 13. 11. 1912
česká spisovatelka tzv. venkovské prózy

1883 (135 let)
Franz Kafka
* 3. 7. 1883
† 3. 6. 1924
český spisovatel židovského původu

1883 (135 let)
Josef Richard Marek
* 21. 7. 1883
† 19. 6. 1951
český kreslíř, grafik, ovlivnil vývoj české knižní grafiky

1903 (115 let)
Pomník mistra Jana Husa
5. 7. 1903 položen základní kámen na Staroměstském náměstí