Květen 2019

24.04.2019 | 22:27

1. 5. 1184 (835 let) Odboj proti knížeti Bedřichovi vedl nejmladší syn Soběslava I., pozdější kníže Václav II. Za pomoci Bedřichova bratra Vojtěcha a vojska Leopolda V. Babenberského byl Václav vytlačen z Čech. Za tuto pomoc udělil Bedřich Leopoldovi část Vitorazska na pomezí Čech a Rakouska jako léno.

1. 5. 1189 (830 let) Na dvorském sjezdu v Řezně převzal Konrád II. Ota z rukou císaře Fridricha I. Barbarossy Čechy v léno. Téhož roku vydal Iura Conradi, nejstarší známý český zákoník, který byl vyhlášen na sněmu velmožů v Sadské u Nymburka. Cílem byla kodifi kace zvykového, tj. nepsaného, práva.

1. 5. 1519 (500 let) Dle Daniela Adama z Veleslavína postihla okolí Studeněvsi náhlá průtrž mračen, následkem čehož byla povodeň na Červeném potoku v oblasti někdejšího královského města Slaného. Voda prý brala koně, ovce, krávy z chlévů a dvorů, utonuli i chudí a nemocní z místního špitálu.

1. 5. 1724 (295 let) Rakouská vláda nařídila konání generálních vizitací, při nichž byli chytáni tuláci a žebráci. Ti byli umístěni ve sběrných táborech, kde byli podle místa narození tříděni a odesíláni do svých bydlišť. Při první vizitaci v Čechách bylo v 10 krajích chyceno na 2000 tuláků a žebráků.

1. 5. 1924 (95 let) Český režisér Karel Kachyňa se narodil 1. 5. 1924 ve Vyškově († 12. 3. 2004). Vystudoval FAMU, nejprve se věnoval tvorbě dokumentů, později fi lmové režii a okrajově i seriálům. Dvakrát se objevil i na druhé straně kamery, ve Smoljakově Nejisté sezóně a ve Svěrákově Obecné škole.

2. 5. 1619 (400 let) Protestantští stavové a měšťané se zmocnili Špilberku. Kardinál Dittrichštejn byl zajat a nucen, aby se zřekl krále Ferdinanda II. Bylo mu vyhrožováno, že mu budou odebrány jeho statky. Kardinál reagoval, že bude raději chodit po žebrotě, než aby se zpronevěřil knížeti zemskému.

2. 5. 1619 (400 let) V Brně došlo k převratu za pomoci Thurnova českého vojska. Moravská protestantská šlechta v čele s Ladislavem Velenem ze Žerotína ovládla město. Ten byl 7. 8. 1619 zvolen moravským zemským hejtmanem. S Jindřichem Matyášem Thurnem byli příbuzní, v roce 1616 se oženil s jeho neteří.

3. 5. 1469 (550 let) Král Matyáš Korvín vpadl na Moravu a do Čech. Částí českých a moravských stavů byl zvolen českým vzdorokrálem proti Jiřímu z Poděbrad. Dle pozdější dohody s Vladislavem Jagellonským si rozdělili pravomoci na zemském základě. Vladislav vládl v Čechách, Matyáš na Moravě.

6. 5. 1939 (80 let) Ostatky Karla Hynka Máchy byly převezeny z Litoměřic do Prahy. Tento akt se stal příležitostí k protinacistické manifestaci, podobně vyzněla i vzpomínka na mistra Jana Husa 6. července a poutě na hory: 30. dubna na Říp, 13. srpna u sv. Vavřinečka na Chodsku a 20. srpna na Hostýn.

7. 5. 1749 (270 let) Na místo Královského místodržitelského úřadu byla zřízena královská reprezentace a komora v Praze jako vrcholný politický a hospodářský úřad Českého království. Nová zemská vláda byla podřízena vídeňskému Direktoriu pro veřejné a fi nanční záležitosti a její radové mu byli odpovědni.

7. 5. 1839 (180 let) Kulturní publicista, dramatik, literární a divadelní kritik a spisovatel František Zákrejs se narodil 7. 5. 1839 v Poličce († 9. 6. 1907). Vystudoval práva. Vedl rubriku Divadelní rozhledy v časopise Osvěta. Proslul jako nesmlouvavý kritik. Napsal i několik divadelních her.

10. 5. 1849 (170 let) Rakouská policie zatkla skupinu českých politiků, radikálních demokratů, kteří společně s M. A. Bakuninem připravovali povstání proti vládě, navazující na revoluční rok 1848. Nezdařený pokus dostal název „májové spiknutí“. Prozatímní revoluční vládu měl vést K. Sladkovský.

16. 5. 1464 (555 let) Poselstvo, které král Jiří z Poděbrad vyslal do Francie, odjelo v květnu z Prahy. Odnášelo návrh na vytvoření spolku křesťanských králů, jehož úkolem mělo být omezení vlivu papeže v mezinárodní politice, odvrácení tureckého nebezpečí a zajištění míru v Evropě.

18. 5. 1624 (395 let) V květnu byli nekatoličtí duchovní vypovězeni císařským patentem z Čech, 12. října 1624 i z Moravy, poté co bylo katolictví prohlášeno za jediné povolené vyznání. Provedením tohoto dekretu byli pověřeni kníže Karel I. z Lichtenštejna a arcibiskup Arnošt Vojtěch z Harrachu.

21. 5. 1924 (95 let) Poprvé spatřilo světlo světa nové české slovo rozhlas. V roce 1924 vypsal Radiojournal soutěž na české pojmenování rádia. Slovo rozhlas použil poprvé redaktor Národních listů. Hovorově používané slovo rádio pochází z latinského „radius“ pro paprsek či „radiatio“ pro zářit.

22. 5. 1054 (965 let) Český kníže Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou „Český Achilles“, uzavřel s polským Kazimírem mírovou smlouvu, podle které připadlo Slezsko za roční poplatek 500 hřiven stříbra a 30 hřiven zlata Kazimírovi. Součástí Koruny české bylo Slezsko v letech 1335 až 1742.

23. 5. 1854 (165 let) Pro úpravu pracovních poměrů v hornictví byl vydán horní řád, jímž byly odstraněny staré právní řády pro hornictví z dob feudalismu. Vydáním tohoto řádu přestal v zemích Koruny české platit „Ius regale montanorum“, který vydal v roce 1300 král Václav II. a reformoval Rudolf II.

24. 5. 1944 (75 let) Jedenáct praporů tzv. vládního vojska bylo 24.–25. 5. 1944 přesunuto do severní Itálie, kde převzaly ochranu železničních a jiných důležitých objektů proti italským partyzánům. Na sedm set příslušníků vládního vojska přeběhlo k partyzánům, mnozí se dostali až na Západ.

25. 5. 1864 (155 let) Český sněm přijal dva zemské školské zákony o vyučování jazyků. Zákon o rovném právu obou zemských jazyků na středních školách, kterým bylo stanoveno, že druhý zemský jazyk bude povinným vyučovacím jazykem. A druhý zákon o rozdělení gymnázií na česká, německá a oboujazyčná.

27. 5. 1869 (150 let) Od 27. května do 17. června 1869 proběhla v Brně ve dvaceti textilních závodech stávka zhruba čtyř tisíc dělníků za zvýšení mezd, která jim přinesla jen částečné splnění jejich požadavků. Stávek textilních dělníků za zvýšení mezd proběhlo v letech 1869 až 1899 v Brně několik

1464 (555 let) Barbora Braniborská
* 30. 5. 1464
† 4. 9. 1515
manželka českého krále Vladislava Jagellonského

1869 (150 let) Povinná školní docházka
14. 5. 1869
vstoupil v platnost zákon o povinné školní docházce

1874 (145 let) Josef Mařatka
* 21. 5. 1874
† 20. 4. 1937
český sochař, např. socha T. G. Masaryk, San Francisco, Jan Hus, Chrudim

1879 (140 let) Gustav Frištenský
* 01. 5. 1879
† 4. 4. 1957
český zápasník v řeckořímském zápase

1884 (135 let) Edvard Beneš
* 28. 5. 1884
† 3. 9. 1948
druhý československý prezident

1889 (130 let) Pravoslav Kotík
* 1. 5. 1889
† 14. 1. 1970
český malíř a grafik

1889 (130 let) Stanislav Bukovský
* 2. 5. 1889
† 8. 10. 1942
český lékař, vedoucí činovník Sokola

1909 (110 let) František Kožík
* 16. 5. 1909
† 5. 4. 1997
český spisovatel historických románů

1914 (105 let) Jiřina Sedláčková
* 14. 5. 1914
† 12. 4. 2002
česká herečka, zpěvačka a manekýna

1914 (105 let) Eduard Hofman
* 16. 5. 1914
† 11. 6. 1987
český architekt, tvůrce animovaných filmů (npř. pan Vajíčko)

1914 (105 let) Vlasta Urbanová
* 22. 5. 1914
† 22. 10. 2014
česká operní pěvkyně

1924 (95 let) Eduard Petiška
* 14. 5. 1924
† 6. 6. 1987
český spisovatel, napsal příběhy o Krtečkovi