Srpen 856 (1165 let)
Ludvík II. Němec, první východofranský král, se vypravil proti srbským Slovanům do Polabí a při zpáteční cestě se pravděpodobně vracel severozápadními Čechami, kde přinutil některé české vévody k uznání franské svrchovanosti. Expanze východním směrem podnikal poměrně často.

Srpen 1051 (970 let)
Výpravu německého krále Jindřicha III. Černého do Uher podporoval český oddíl vedený Břetislavem I., který poplenil území na levém břehu Dunaje. Břetislav byl kronikářem Kosmou přezdíván jako „český Achilles“. Často podnikal výpady směrem na polské území.

Srpen 1301 (720 let)
V Hodoníně došlo k setkání českého poselstva krále Václava s jeho dvanáctiletým synem s deputací uherských magnátů. Václav nabídl uherským stavům za krále prince Václava (po matce byl pravnukem Bély IV.), který byl od února 1298 zasnouben s dcerou Ondřeje III. Návrh byl přijat.

4. 8. 1306 (715 let)
V horkém popoledni došlo za nikdy nevyjasněných okolností k vraždě krále Václava III. v děkanském paláci v Olomouci. Odešel tak poslední mužský představitel Přemyslovců, sedmý český král. Přemyslovský rod vládl déle než 421 let, na panovnickém trůnu spočinulo třicet Přemyslovců.

4. 8. 1746 (275 let)
„Vyšlo nařízení císařovny a královny Marie Terezie, aby se Židé ze země v 6 létech vystěhovali a to po částech, aby po uplynutí této lhůty Židů v Čechách nebylo. Tento mandát byl posledním z protižidovských rozkazů tereziánských.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 694)

5. 8. 1496 (525 let)
„Sedm havéřů čelních aneb předních, kteříž se proti Horníkům a úředníkům na Horách Kutnách vedlé spravedlnosti zasadili, beze všeho právního vyslyšení a rozeznání, na křivé toliko osočení sobě odporné strany, stínáni u Poděbrad.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 696)

5. 8. 1551 (470 let)
„Města Slaného, čtyry míle od Prahy, více nežli polovice a předměstí tolikéž od ohně kladeného vyhořelo. Od prvního ohně, kterým za císaře Karla vyhořelo, přeběhlo let 179, dva měsíce a dnů 25.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 696)

6. 8. 1621 (400 let)
„Ferdinand II. zrušil majestát císaře Rudolfa II. na svobodu náboženství pod obojí a vlastní rukou prý pergamenovou listinu roztrhl. Neznámo z jaké příčiny nebyla listina nadobro zničena, jakož se stalo se stavovským Provoláním.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 699)

7. 8. 1266 (755 let)
„Přemysl Ottagar II., král český vyjel z Prahy s velikým vojskem a táhl do Bavor a tam hned až samému Řeznu ohněm, mečem a zájmem lidí velikou škodu činil a město Cheb se vším příslušenstvím knížeti bavorskému odjal.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 700)

12. 8. 1401 (620 let)
„Král Václav IV. čtyřem osobám moc dal, aby řád v zemi způsobili a pravdu i pokoj v království ustanovili: Volbram, arcibiskup pražský, Jindřich z Rožmberka, Otta starší z Bergav a Biliny, Jan Krušina z Lichtemburka.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 714)

15. 8. 1791 (230 let)
„Vyšel náramný oheň v Klatovech, který v půl hodině 48 domů a někdejší kollej jezuitskou, seminárium a školy ztrávil. R. 1758 též do gruntu vyhořelo. Pohořelým klatovským od jeho cís. král. milosti 12.000 zlatých darováno bylo.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 723)

17. 8. 1316 (705 let)
„Jan král český, sebrav něco lidu českého, táhl na pomoc císaři Ludvíkovi Bavorskému proti Fridrichovi, knížeti rakouskému, kteréhož také někteří kurfirštové za císaře volili.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 727)

17. 8. 1421 (600 let)
Sněm v Kutné Hoře prodloužil platnost působení prozatímní dvacetičlenné zemské vlády (zvolena na čáslavském sněmu) a vyslal nové poselstvo k litevskému velkoknížeti Vitoldovi. Poselstvo zadržel synovec opavského knížete Hanuš II. v Ratiboři a vydal je věrolomně králi Zikmundovi.

21. 8. 1751 (270 let)
Byl vydán Ohňový patent Marie Terezie, který zakotvil například základní protipožární zásady při výstavbě domů (např. každá chalupa měla mít zděný komín), povinnost vybavit vesnice zvoničkami a základní zásady pro hašení požárů. Mělo se budovat více studní a dolin na dešťovou vodu.

22. 8. 1331 (690 let)
Domažlický sněm, poprvé jako generální sněm i za účasti osmi slezských knížat, povolil králi Janovi všeobecnou berni (daň). Šlechtě bylo přiznáno právo odporu. Domažlice byly častým místem jednání mezi Janem Lucemburským a českou vyšší šlechtou.

23. 8. 1306 (715 let)
„Sněm stavův království českého v Praze o volení nového krále, po nešťastném zahynutí Václava III. a s ním i rodu králův českých po meči. Třetí volali, aby posláno bylo pro sedláka do Stadic, odkudž byl Přemysl.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 743)

23. 8. 1436 (585 let)
„Přijel z Jihlavy do Prahy císař Zigmund a tu za krále a pána přijat.“ 26. 8. „mu konšelé i na místě svých obcí, všech tří měst pražských, slibovali věrnost, poddanost a poslušenství, jakožto králi a pánu svému.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 744/754)

23. 8. 1791 (230 let)
„Pražská privilegirovaná kompanie střelců měla slavnost nového praporce.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 745) Prapor je na rozdíl od vlajky přichycen k žerdi napevno. Také nemá předepsaný počet stran a používá se v libovolné poloze.

27. 8. 1301 (720 let)
Ve Stoličném Bělehradě přijal Václav III. z rukou kaločského metropolity Jana II. zlatou čelenku sv. Štěpána. Jako nový uherský král přijal jméno Ladislav V. Neovládal celé Uhersko a vládu za něj vykonávali jeho otec a rádci. V době korunovace mu bylo teprve 12 let.

29. 8. 1811 (210 let)
V Brně byla prohlášena za veřejnou hospodářsko-vědeckou korporaci Moravsko-slezská společnost k povznesení orby, přírodovědy a vlastivědy, která slučovala obdobné moravské dosavadní přírodovědecké spolky a také Slezskou hospodářskou společnost (ustavenou 27. dubna 1771).

1376 (645 let) Karel IV.
14. 8. 1376
dal Pražanům na svobodný fleišmark (trh s masem)

1381 (640 let) Kaple na Staroměstské radnici
4. 8. 1381
slavnostně vysvěcena

1471 (550 let) Vladislav Jagellonský
22. 8. 1471
korunován českým králem

1551 (470 let) Václav Budovec z Budova
* 28. 8. 1551
† 21. 6. 1621
český spisovatel a diplomat

1646 (375 let) Ferdinand IV.
8. 8. 1646
korunován českým králem

1791 (230 let) Svatováclavská koruna
9. 8. 1791
převezena z Vídně do Prahy

1851 (170 let) Alois Jirásek
* 23. 8. 1851
† 12. 3. 1930
český prozaik a dramatik

1891 (130 let) Petřínská rozhledna
20. 8. 1891
slavnostně otevřena

1916 (105 let) Ferdinand Knobloch
* 15. 8. 1916
† 19. 1. 2018
český psychiatr, pedagog a profesor

1936 (85 let) Sportovní lidové hry
1. 8. 1936
zahájeny v době konání berlínské olympiády

1936 (85 let) Thomas Mann
18. 8. 1936
získal domovské právo v Proseči

1941 (80 let) Boris Hybner
* 5. 8. 1941
† 2. 4. 2016
český mim, herec a režisér