Květen 1303 (720 let)
Vypršela lhůta, kterou udělil papež Bonifác VIII. českému králi Václavu II., aby právně obhájil své nároky na Uhry. Václav vyslal do Říma svého zplnomocněnce, který sdělil papežské stolici české zamítavé stanovisko. Uherským králem byl až jeho syn Václav III. jako Ladislav V.

Květen 1448 (575 let)
Mise kardinála Carvajala, jež se znovu pokusila o smír Čechů s církví, skončila úplným fiaskem. Jan Rokycana byl odmítnut jako uchazeč na stolec pražského arcibiskupství (21. 10. 1435 byl českým sněmem zvolen za arcibiskupa, tato volba však nikdy nedosáhla kanonické platnosti).

Květen 1758 (265 let)
Vpád Prusů na Moravu přes Krnovsko a Opavsko, obsazení Litovle, Uničova, Šternberka i Prostějova. Bylo zahájeno obléhání Olomouce, které při dělostřeleckém bombardování velmi trpělo. Pod tlakem císařských vojsk Prusové v noci z 1. na 2. července od obléhání Olomouce ustoupili.

1. 5. 1508 (515 let)
Český filozof a matematik Zigmund Antroch z Helfenberka se narodil 1. 5. 1508 v Praze († 1. 5. 1552). Byl děkanem filozofické fakulty (1525 bakalář, 1534 mistr pražské univerzity), kterou v roce 1543 opustil, aby se mohl oženit. Byl velkým znalcem Aristotela a též matematiky.

1. 5. 1748 (275 let)
Vstoupil v platnost tzv. tereziánský katastr (soupis poddanské půdy). Druhý tereziánský katastr rustikální, též tzv. čtvrtá berní rula, platil v letech 1748–1757. Při tvorbě katastru docházelo ojediněle i ke tvorbě map, které ale nebyly zpracovány podle jednotného stylu.

1. 5. 1953 (70 let)
Veřejné zkušební televizní vysílání bylo v Československu zahájeno ve 20 hodin. Provoz byl realizován ze Studia Praha v Měšťanské besedě. Úvodní slovo měl ze záznamu J. Marvan, živé vystoupení pak F. Filipovský. Na konci roku zahájilo pokusné vysílání ostravské televizní studio.

9. 5. 1973 (50 let)
Československá televize zahájila pravidelné barevné vysílání na svém 2. programu. Diváci 1. programu se barevného vysílání dočkali až 9. 5. 1975. První barevné vysílání na území ČSSR se uskutečnilo již 14. 2. 1970 ve Vysokých Tatrách při mistrovství světa ve sjezdovém lyžování.

10. 5. 1628 (395 let)
Vydání Obnoveného zřízení zemského pro Moravu (pro Čechy 1827). „Bylo vyhlášeno z vůle císaře Ferdinanda II…, které určovalo politický i veřejný život v zemi, zkracovalo znamenitě moc stavů a posilovalo panovníka.“ (Kalendář hist. národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 434)

10. 5. 1868 (155 let)
Na úpatí hory Říp se konal za účasti 20 tisíc lidí první tábor lidu, který zahajoval tzv. táborové hnutí. Tábory pokračovaly na dalších místech Čech, Moravy a Slezska. Vedle podpory státoprávní politiky zde zaznívaly požadavky na přijetí všeobecného volebního práva a další požadavky.

15. 5. 1833 (190 let)
Česká spisovatelka a překladatelka Sofie Podlipská, rozená Rottová, se narodila 15. 5. 1833 v Praze († 17. 12. 1897). Byla sestrou spisovatelky Johanny Mužákové, známé jako Karolina Světlá. Věnovala se jak próze, tak dramatu. Její dílo se nesetkalo s významnou odezvou.

18. 5. 1923 (100 let)
Zahájení prvního pravidelného rozhlasového vysílání v Československu společností Radiojournal v Praze. 1. 3. 1925 začala vysílat brněnská stanice, 1. 8. 1926 bratislavská, 17. 4. 1927 košická a od 1. 7. 1929 ostravská. Na konci roku 1938 se z Radiojournalu stal Česko­‑slovenský rozhlas.

20. 5. 1408 (615 let)
Na pokyn z Říma měl český univerzitní národ odsoudit články Jana Viklefa (Johna Wyckliffa), jimiž se výrazně inspiroval český reformátor Jan Hus. Vydané prohlášení sice zavrhlo tzv. „vyňaté věty“, ale současně připustilo, že nemusí být vždy chápány jako heretické, tj. kacířské.

21. 5. 1938 (85 let)
V Československu proběhla částečná mobilizace, povoláno bylo 180 tisíc vojáků v záloze, armáda tak čítala 380 tisíc mužů. Následně byla vyhlášena ostraha hranic. Zároveň byla nařízena pohotovost praporů Stráže obrany státu. Ostraha hranic byla zrušena 13. června 1938.

23. 5. 1473 (550 let)
Zemský sněm v Benešově určil čtyři zemské ředitele: Hynka Poděbradského, Zdeňka ze Šternberka, Viléma z Riesenberka a Jana Zajíce z Hazmburka. Na krajské úrovni je měli zastupovat nově ustavení hejtmané. Těžiště moci Vladislava Jagellonského se přesunulo do rukou šlechty.

24. 5. 1778 (245 let)
Marie Terezie nařídila moravskému guberniu přeložení olomoucké univerzity do Brna, včetně její bohaté knihovny. Univerzita měla pouze filozofickou a teologickou fakultu, roku 1777 od ní bylo odděleno právnické studium. Univerzita byla roku 1783 dočasně zrušena Josefem II.

28. 5. 1403 (620 let)
Na Karlově univerzitě byly odsouzeny věroučné články Jana Viklefa. Šlo o první veřejný projev náboženských a so­ciálních rozporů a útok německé většiny proti české reformní univerzitní straně. Přesto je v českých knihovnách zachováno více rukopisných opisů jeho děl než v Anglii.

30. 5. 1918 (105 let)
Byla podepsána Pittsburská dohoda o schválení spojení Čechů a Slováků v jednom samostatném státě. Slováci měli zaručenou samosprávu a slovenštinu jako úřední a vyučovací jazyk. Na rozdíl od Clevelandské dohody (1915) nemělo jít o federativní uspořádání, ale o unitární republiku.

30. 5. 1953 (70 let)
Byl přijat zákon o měnové reformě, kterou se komunistická vláda snažila dosáhnout znehodnocení měny, zrušení přídělového systému a zastavení černého trhu. Prakticky šlo o státní bankrot. Průměrně činil celkový přepočet starých korun na nové 10:1 s platností od 1. června 1953.

31. 5. 1303 (720 let)
Papež Bonifác VIII., současníky označovaný jako „nejsrdnatější hříšník na stolci Petrově“, přiřkl svatoštěpánskou korunu Karlu I. Robertovi a zprostil všechny poddané Václava III. přísah věrnosti. Současně vyzval Albrechta I. Habsburského, aby vojensky zabezpečil jeho rozhodnutí.

31. 5. 1993 (30 let)
Papežem Janem Pavlem II. byla založena římskokatolická diecéze plzeňská (Dioecesis Pilznensis). Prvním diecézním biskupem byl František Radkovský, úřad vedl 23 let. Hlavním kostelem diecéze je katedrála svatého Bartoloměje v Plzni na náměstí Republiky, kde je i sídlo biskupství.

1303 (720 let) Eliška Rejčka
26. 5. 1303
korunována jako manželka Václava II. na českou a polskou královnu, přijala jméno Alžběta

1373 (650 let) Markéta Lucemburská
* 29. 5. 1373
† 4. 6. 1410
dcera císaře Karla IV., manželka Jana III. z Hohenzollernu

1433 (590 let) Zikmund Lucemburský
31. 5. 1433
korunován císařem Svaté říše římské v Římě, čtvrtý král římský z rodu Lucemburků

1643 (380 let) Jaroslav František Ignác hrabě Šternberk
* 23. 5. 1643
† 12. 4. 1709
litoměřický biskup, z Říma dovezl relikvii sv. Felixe

1743 (280 let) Marie Terezie
12. 5. 1743
korunována českou královnou, tzv. korunovace na usmířenou

1748 (275 let) Jan Rudolf hrabě Chotek
* 17. 5. 1748
† 26. 8. 1824
český šlechtic, státník, mecenáš, vůdčí obrozenec

1863 (160 let) Vilém Mrštík
* 14. 5. 1863
† 2. 3. 1912
český spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik, často spoluautor s bratrem

1888 (135 let) Alois Srdce
* 21. 5. 1888
† 31. 1. 1966
český knihkupec a nakladatel, průkopník moderního nakladatelství

1898 (125 let) automobil Präsident
21. 5. 1898
první cestu z Kopřivnice do Vídně (328 km) urazil za 14,5 hod.

1913 (110 let) Oldřich Pechal
* 12. 5. 1913
† 22. 9. 1942
československý voják, velitel výsadku Zinc, popraven v Mauthausenu

1933 (90 let) Eva Klepáčová
* 2. 5. 1933
† 18. 6. 2012
česká herečka, nezapomenutelná z pohádky Hrátky s čertem (Káča)