Červenec 1583 (440 let)
Český exulantský spisovatel a historik Pavel Skála ze Zhoře se narodil v Praze zřejmě v roce 1583 († 1640). Jeho dílo bylo dlouho neznámé, asi v roce 1679 jej objevil Tomáš Pešina z Čechorodu. Pro české dějiny jsou důležité texty věnované českému stavovskému povstání.

3. 7. 1913 (110 let)
Byl zahájen provoz parní dopravy na Vítkovické závodní dráze. Normálně rozchodná dráha Vítkovice­‑Zábřeh měla délku téměř 4 km a výchozí stanici před ředitelstvím železáren ve Vítkovicích. Mimo nákladní dopravu sloužila i dopravě osobní. V roce 1934 byla síť VZD elektrifikována.

3. 7. 1938 (85 let)
V Praze byl zahájen X. všesokolský slet, který vyzněl jako mohutná manifestace na obranu republiky před nebezpečím nacistického Německa. Dechberoucí se stala Pecháčkova skladba Přísaha republice, kdy na ploše stadionu vystoupilo 30 000 sokolů. Průvod Prahou trval čtyři hodiny.

3. 7. 2003 (20 let)
Na seznam UNESCO byla zapsána židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. U židovské čtvrti jde o první židovskou památku mimo území Izraele. Románsko­‑gotický kostel byl vybudován na místě původní mariánské kaple při třebíčském benediktinském klášteře v letech 1240 až 1280.

5. 7. 1908 (115 let)
V Praze bylo založeno Technické muzeum Království českého, nynější Národní technické muzeum. Sídlí na Letné v budově architekta Milana Babušky. Muzeum má 21 stálých expozic a pobočky v Plasích (Centrum stavitelského dědictví) a v Chomutově (Železniční depozitář).

6. 7. 1928 (95 let)
KSČ se pokusila zorganizovat na Václavském náměstí demonstraci, tzv. Rudý den, pokus se nezdařil. Šlo o reakci na zákaz účasti školních dětí na druhé spartakiádě. Neúspěch akce využili lidé kolem K. Gottwalda ke kritice vedení strany a uchvácení moci na sjezdu KSČ v roce 1929.

8. 7. 1313 (710 let)
„Na den sv. Kyliána, narodila se v Praze Markéta, prvorozená dcera krále Jana Českého, kteráž se potom vdala za Jindřicha, kníže bavorské.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, s. 618) Markéta Lucemburská (1313–1341), ­dcera Elišky Přemyslovny.

10. 7. 1973 (50 let)
Olga Hepnarová najela ve 13.30 zapůjčeným nákladním autem na třídě Obránců (dnes Milady Horákové) v Praze na chodník do skupiny asi 30 lidí, z nichž 8 usmrtila a 6 těžce zranila. Za svůj čin byla odsouzena k trestu smrti a byla poslední ženou popravenou na území ČSSR.

16. 7. 1608 (415 let)
Zemský sněm zvolil moravským zemským hejtmanem Karla st. ze Žerotína, čímž skončila vláda direktoria. Matyáš potvrdil Moravě svobody a privilegia, která se tak de facto stala svrchovaným a samostatným subjektem mezinárodního práva. Z úřadu Karel odešel 26. 2. 1615 na vlastní žádost.

21. 7. 1773 (250 let)
Papež Kliment XIV. zrušil bulou nazvanou Dominus ac redemptor řád Tovaryšstvo Ježíšovo (tzv. jezuitský řád). Bulu vydal na naléhání Francie, Španělska a Portugalska, které se obávaly rostoucí moci řádu. Habsburský dvůr ji přivítal, neboť přispívala k omezování vlivu církve.

28. 7. 1353 (670 let)
„Anna Javorská, dcera Bernarta, knížete svídnického a císaře Karla IV. třetí manželka, korunována toho dne na království české.“ (Kalendář historický národa českého, Daniel Adam z Veleslavína, s. 673) Anna Svídnická (1339–1362) byla matkou českého krále Václava IV.

1808 (215 let) Hynek Zátka
* 8. 7. 1808
† 26. 3. 1886
český podnikatel a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady

1883 (140 let) Franz Kafka
* 3. 7. 1883
† 3. 6. 1924
pražský německy píšící spisovatel, autor tří románů (Amerika, Proces a Zámek)

1913 (110 let) Zdeněk Galuška
* 11. 7. 1913
† 13. 2. 1999
moravský spisovatel, vypravěč, malíř a ilustrátor, autor populárních soudniček

1923 (100 let) Vladimír Ráž
* 1. 7. 1923
† 4. 7. 2000
český herec, dabér a profesor Pražské konzervatoře

1933 (90 let) Olga Havlová
* 11. 7. 1933
† 27. 1. 1996
první manželka Václava Havla, zakladatelka Výboru dobré vůle

1973 (50 let) výhra ve Wimbledonu
7. 7. 1973
český tenista Jan Kodeš, první československý vítěz ve Wimbledonu v mužské dvouhře