O Slaném
Počet obyvatel: k 1. 1. 2024 je 14 792
Počet částí: 10 (Slaný, Dolín, Želevčice, Lotouš, Blahotice, Netovice, Kvíc, Kvíček, Trpoměchy, Otruby)
Rozloha území: 35,1 km2
Hustota osídlení: 499 obyvatel na km2
Nadmořská výška: náměstí TGM 277 m n. m.
Adresa: Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 53 Slaný, Tel.: 312 511 111
Zeměpisná poloha
Královské město Slaný leží v Slánské tabuli, která tvoří severozápadní část celku zvaného Pražská plošina. Její dominantou je Slánská hora (330 m. n. m.). Městem, které leží cca 25 km severozápadně od Prahy, protéká Červený potok.
Historie
Archeologické nálezy potvrzují pravěké osídlení města i jeho okolí od starší doby kamenné. Větší osídlení potvrzují také nálezy z 8. a 9. století, zejména na jihovýchodním svahu Slánské hory a jejího úpatí. K původu jména města se váže příběh z kroniky Václava Hájka z Libočan, který vypráví o objevení slaného pramene na úpatí Slánské hory služebníkem knížete Nezamysla Holotem a o následném založení osady "Slanej vrch". První písemná zpráva o Slaném je z roku 1262, ve které jmenuje Přemysl Otakar II. Slaný mezi města, odvádějící devátý díl tržních poplatků klášteru sv. Jiří na Pražském hradě. Na přelomu 13. a 14. století udělil Václav II. městu magdeburské právo a byl to asi i on, kdo povýšil Slaný na město královské s právem užívat znaku s figurou dvouocasého stříbrného Iva se zlatou korunkou a zbrojí v červeném poli. Na počátku husitských bouří se město řadilo spolu s Plzní, Žatcem, Louny, Pískem a Klatovy k městům, která jediná měla být spasena. V květnu 1420 vyrazili slánští spolu s lounskými a žateckými na pomoc Praze, čehož využil Vilém Zajíc z Hazmburka a s částí křižáckého vojska se lstí města zmocnil. Obrat ke starým pořádkům znamenala návštěva císaře Zikmunda ve Slaném. Od poloviny 15. století se město přiklonilo k jednotě poděbradské a oddaní Jiřímu z Poděbrad zůstali slánští i v době jeho panování. Hospodářský rozvoj města pokračoval za Vladislava Jagellonského i v počátcích vlády Habsburků. Růst města se zastavil až po prohře českých stavů na Bílé Hoře, kdy zdejší obyvatelstvo stálo na straně poražených. Jako jediné královské město bylo potrestáno tím, že od roku 1623 bylo dáno do zástavy a roku 1638 bylo prodáno smečenskému hraběti do dědičného vlastnictví Martiniců. V poddanství zůstalo až do roku 1794, kdy bylo vyvázáno a přešlo pod ochranu vrchnosti. Od 1. 1. 1796 se stal prvním ochranným pánem Karel Josef Clam-Martinic, a v ochranném poměru zůstalo město až do roku 1848. Po revoluci se Slaný stalo sídlem politického a soudního okresu. C. K. hejtmanství začalo úřadovat 15. února 1850. Zhruba od poloviny 19. století ožilo Slaný velkým rozvojem průmyslu zaměřeného především na potřeby slibně se rozvíjejícího zemědělství. Vývoj přerušily až obě světové války. Od roku 1960 byl zrušen okres Slaný a jeho větší část, včetně města Slaný, byla sloučena pod okres Kladno. Po zrušení okresů se řadí do Středočeského kraje.
Partnerské vztahy
Slaný má partnerskou smlouvou s německým městem Pegnitz a slovenským městem Skalica. Dalšími spřátelenými městy jsou Guyancourt (Francie), Linlithgow (Skotsko) a v neposlední řadě Bolatice ve Slezsku.

Město je členem Sdružení měst s husitskou minulostí a tradicí, kterou prezentuje 13 měst v ČR a 6 měst v Německu, dále je členem Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a v neposlední řadě sdružení Bohemia Centralis.