Františkovy Lázně jsou město v Karlovarském kraji. Žije zde přibližně 5 500 obyvatel.
• Nadmořská výška: 442 m
• Rozloha: 25,74 km²
• Počasí: 7 °C, vítr JV o rychlosti 26 km/h, vlhkost 60 %
• Čtvrti: Horní Lomany, Žírovice, Krapice, Slatina, Dlouhé Mosty, Dolní Lomany, Seníky, Tulen area, Aleje-Zátiší

Krátce z historie města
• Františkovy Lázně byly založeny 27. dubna 1793 jako Ves císaře Františka a v roce 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně. Pojmenovány jsou podle císaře Františka I., který je považován za jejich zakladatele.
• Z počátečních venkovských lázní s jedním - Františkovým pramenem, dřevěnou kolonádou, několika lázeňskými domy a Společenským domem se velice rychle staly jedny z nejvyhledávanějších evropských lázní.
• Původní ulicová vesnice s dnešní Národní třídou v podobě lázeňského korza byla rozšířena o další tři souběžné komunikace a dostala podobu města. Aby se vytvořilo skutečně lázeňské prostředí, obklopili františkolázeňští dnešní historické centrum širokým pásem anglických parků, které měly dát obci podobu zahradního města. Všechny nové ulice pak vedly vždy po obvodu zeleně a vytvořily tak jedno z nejkrásnějších lázeňských míst v Evropě - vytvořily lázně v moři parků a lesoparků.
• V roce 1865 povýšil císař František Josef I. Františkovy Lázně na město. Po napojení na saskou, bavorskou a českou železniční síť dostávají rozměr lázní světových a v období před 1.světovou válkou, v době největšího rozkvětu, dosahují roční návštěvnosti až 20 000 pacientů a téměř 80 000 tzv. pasantů - lázeňských turistů.Ve společnosti 20. a 30. let minulého století patřilo k dobrému zvyku lépe situovaných vrstev alespoň jednou za rok lázně navštívit.Po druhé světové válce jsou lázně jako celek znárodněny a vzniká jediný velký státní podnik v rozměru města Československé státní lázně a zřídla. Lázně slouží, řečeno v dobové terminologii, pracujícímu lidu a léčí se zde jen nepatrné procento zahraniční klientely. Dobrá úroveň lékařů a zdravotnického personálu zůstává, léčebná zařízení a lázeňské domy se ale pouze inovují a lázně se nerozvíjejí.
• V roce 1991 přebírá většinu léčebných zařízení akciová společnost Lázně Františkovy Lázně s uceleným programem rekonstrukce všech lázeňských domů a výhledovou koncepcí návratu Františkových Lázní mezi světové lázně.
• Stejně náročný program si předsevzalo vedení města. Nové penziony a léčebná zařízení začínají provozovat úspěšně také jednotliví soukromí podnikatelé.
• V roce 1992 jsou Františkovy Lázně vyhlášeny městskou památkovou rezervací a začíná zcela nová kapitola v dějinách města.

Zakladatel Lázní - doktor Bernard Adler
• S doktorem Adlerem se setkáváme poprvé v roce 1778, kdy žádal chebskou městskou radu o stipendium a potvrzení, že byl zavržen od svých rodičů a příbuzných za přestup z pražského dominikánského konventu na studium medicíny do Vídně.
• Po svém návratu ze studií se stal městským lékařem v Chebu a začal se věnovat zanedbané Slatinné kyselce, dnešnímu Františkovu prameni. V okamžiku, kdy z hygienických důvodů uzavřel mříží pavilon nad pramenem a svedl kyselku do záchytné – nabírací jímky, narazil na odpor chebských nosiček minerální vody. Ty se vzbouřily, zdemolovaly pavilon a dokonce napadly Adlera na ulici a pokřikovaly na něj „zloději chleba“.
• Protože městská rada situaci neřešila, odjel Adler do Prahy, kde právě probíhala korunovace Leopolda II. na českého krále a požádal císaře, aby vzal pramen do své ochrany. Císař mu vyhověl a odeslal do Chebu vyšetřovací komisi, která dala přímý podnět k založení lázní. Doktor Adler je tak považován za zakladatele Františkových Lázní.

Lázeňství v minulosti a současnosti
Skutečné dějiny Františkových Lázní začínají daleko před jejich založením. Již ve středověku donášely nosičky vody Františkův pramen do blízkého Chebu, kde se pil jako stolní voda.Později objevili lékaři jeho léčebné účinky a pramen se stal nejvyhledávanějším léčivem v Evropě. V té době bylo onemocnění člověka vnímáno jako celkové zaplavení těla jedovatými šťávami. Ty bylo nutné podle lékařů z těla odvést pouštěním žilou nebo vyplavením minerálními vodami s obsahem solí a síry, které škodliviny na sebe vážou. Pitné kúry s korzem u pramene a vyplavovací koupele tak stály u zrodu lázní a jejich zlatého věku.Františkův pramen byl v tomto duchu využíván pro léčení téměř všech nemocí, zejména ženské neplodnosti.Velmi záhy se ve Františkových Lázních začaly také prosazovat slatinné koupele v místní velmi kvalitní sírnoželezité slatině a koupele v přírodním vývěru kysličníku uhličitého.
Současná balneologická léčba je postavena na tradičních, vědecky ověřených léčebných metodách. Ve Františkových Lázních se léčí nemoci srdce a krevního oběhu, onemocnění pohybového ústrojí a gynekologická onemocnění včetně neplodnosti. Léčba přírodními zdroji zahrnuje slatinné koupele, slatinné zábaly, plynové uhličité koupele, plynové injekce a uhličité koupele.
Stejně jako v minulosti svým způsobem léčí také samotné prostředí Františkových Lázní - cesty kamkoliv vedou parkem, architektura je ověšena květinami, všude Vás provází klid a pohoda v jiné časové dimenzi.

Lázeňská promenáda
Život v empírových a klasicistních Františkových Lázních, obklopených a proložených parky a sady, plyne klidně a tiše. Své kouzlo má zdejší pobyt v lázních jarně rozkvetlých, rozehřátých letním sluncem, zbarvených podzimním listím a bíle zasněžených.
Parky zde byly zakládány od roku 1792, založení lázeňské zeleně bylo nezbytnou podmínkou pro existenci lázeňského městečka. Proto byl do Františkových Lázní povolán zahradník z vídeňského Schönbrunnu Martin Soukup, původně lobkovický knížecí zahradník.
V jeho práci později pokračoval i syn Antonín, který přebudoval původní francouzské parky se stříhanými křovinami na pohodlnější parky anglického typu. Rododendrony, které ve vzrostlých parcích vytvářejí romantická, barevná zákoutí, se zde pěstují od roku 1828.
Pitné kůry spojené s malou procházkou parkem založily tradici takzvaných lázeňských promenád.Ani dnes by se na ně nemělo zapomínat. 250 hektarů sadů a lesoparků slouží jak pro aktivnější odpočinek, ta i pro ty, co si přejí oddychovat v pomalejším rytmu. Pobyt v lázních má svůj vlastní řád, rytmus, atmosféru a vůni. Je výjimečný, okouzlující a někdy i trochu rozmařilý.